§ 93

  • (1) Práci přesčas je možné konat jen výjimečně.
  • (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.
  • (3) Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem.
  • (4) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
  • (5) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

§ 93a - Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví

  • (1) Další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen „další dohodnutá práce přesčas“) se rozumí práce v nepřetržitém provozu spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává
    • a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut23a),
    • b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání pracující v nepřetržitém pracovním režimu23b),
      (dále jen „zaměstnanec ve zdravotnictví“). Další dohodnutá práce přesčas je práce konaná nad rozsah uvedený v § 93 odst. 4.
  • (2) Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce přesčas je zaměstnavatel povinen písemně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce.
  • (3) Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně, a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích.
  • (4) Dohoda o další dohodnuté práci přesčas
    • a) musí být sjednána písemně,
    • b) nesmí být sjednána v prvních 12 týdnech ode dne vzniku pracovního poměru,
    • c) nesmí být sjednána na dobu delší než 52 týdnů po sobě jdoucích,
    • d) může být okamžitě zrušena, a to i bez udání důvodu v období 12 týdnů od sjednání; okamžité zrušení musí být provedeno písemně,
    • e) může být vypovězena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu; výpověď musí být dána písemně. Pokud nebyla výpovědní doba sjednána kratší, činí 2 měsíce a musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance ve zdravotnictví.
  • (5) Zaměstnavatel vede aktuální seznam všech zaměstnanců ve zdravotnictví vykonávajících další dohodnutou práci přesčas.
  • (6) Pokud se v tomto ustanovení nestanoví něco jiného, platí pro další dohodnutou práci přesčas obdobně ustanovení zákoníku práce týkající se práce přesčas.

Předchozí stránka

Další stránka

Komentáře  

0 # Martin 2017-06-10 18:19
Dobrý den. Zajímalo by mě, jestli mi zaměstnavatel může nařídit práci přesčas z důvodu dorovnání fondu hodin (momentálně jsem v mínusu), kdy tento hodinový deficit vznikl vinou zaměstnavatele nikoliv mou. Po celé inkriminované období jsem chodil do práce řádně jak jsem měl, ale z důvodu špatně seskládaných směn jsem se dostal do mínusu. Také bych rád věděl, jestli musí být fond hodin zmíněn v pracovní smlouvě nebo pracovním řádu (ve smlouvě mám pouze pracovní úvazek na 40 hodin týdně).
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
0 # Pracomat.cz 2017-06-12 09:24
Dobrý den Martine,

začněme od konce. Zde platí, že:

Konto pracovní doby je způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace.

viz: §86 ZP (pracomat.cz/.../...)

Pokud jde o dorovnání fondu hodin, pak záleží na tom jak má váš zaměstnavatel nastaveno konto pracovní doby. Jak dlouhé je vyrovnávací období atd.. Obecně v tomto typu organizování práce platí, že pokud zaměstnanec v rozvržené doběnepracuje, nejedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele s náhradou mzdy.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit