§ 81
- (1) Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn.
- (2) Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce.
- (3) Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny.
§ 83
Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.
§ 84
Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Komentáře
Dobrý den Karle,
z toho co popisuje mi to nepřijde jako rozumné řešení ze strany společnosti. Pokud to chápu správně, tak po určitých pracovnících (např. účetní) se chce, aby v rámco svojí pracovní směny vykonával po určitou dobu pracovní činnost kontroly dodržování BOZP a PO. Pokud taková náplň práce není součástí pracovní smlouvy dotčených zaměstnanců, tak je zaměstnavatel nemůže nutit k jejímu výkonu.
Předem děkuji za odpověď Karel
Dobrý den Jardo,
podíval bych se jak máte v pracovní smlouvě, či interní směrnici definováno střídání směn a zda zaměstnavatel tuto dohodu respektuje.
Dobrý den Hano,
práci přesčas ve svátek je skutečně možné nařídit jen ve specifických případech uvedených v ZP. Takže pokud nepracujete v nepřetržitém provozu, ani pro vás neplatí žádný z dalších uvedených důvodů, tak zaměstnavatel nemá nárok vám práci přesčas nařídit.
pracuji ve fabrice, ve 3směnném provoze od pondělí do pátku, nejedná se o nepřetržitý provoz.
Tento pátek 5.7. vychází na naší ranní směnu státní svátek. Vždy byly svátky dobrovolné, ale tento rok nebyl žádný dobrovolník na svátek a tak nám zaměstnavatel celé naší směně nařídil, že musíme všichni o tento svátek do práce. Jako důvod uvedl, že se nestíhá zakázka pro zákazníka. V Zákoníku práce se uvádí, že může nařídit jen ve výjimečných případech, ale ani jeden z těch důvodů, které jsou tam uvedené, se netýkají mé práce. Má na to zaměstnavatel právo? Děkuji
Dobrý den Ivano,
za každý den dovolené vám zaměstnavatel musí poskytnout náhradu mzdy, a to za stejný počet hodin, který jste měla odpracovat. Máte-li tedy 11,5 hodinové směny, pak vám přísluší náhrada za celých 11,5 hodin.
Dobrý den Dagmar,
podle §88 ZP je zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jelikož pracujete jen 4 hodiny, nemá povinnost tuto přestávku nařizovat a dodržovat. Viz: pracomat.cz/.../...
Dobrý den Honzo,
odpověď se skrývá v odpovědi předchozího dotazu a to ve formulaci "nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce". Váš zaměstnavatel ji evidetně poskytuje dříve než po šesti hodinách a proto to vychází na dvě přestávky na jídlo. V pořádku by to nebylo, pokud by ta druhá přestávka reálně nebyla a místo ní jste pracovali.
Dobrý den Pepo,
Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci přestávku v práci na jídlo a oddech nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce. Samotná přestávka na jídlo a oddech se do pracovní doby nepočítá. Takže ze zákona máte při 12 hodinové pracovní době nárok minimálně na jednu.
Dobrý den Viléme,
jak píšete máte dvouměsíční vyrovnávací období. Dejme tomu, že během každého měsíce musíce odpracovat 160 hodin. Za dva měsíce je to tedy 320 hodin. Pokud během těchto dvou měsíců odpracujete více, třeba 340 hodin, tak onen rozdíl (20 hodin) bude práce přesčas.
Dobrý den Petře,
zaměstnavatel vám může přesčas nařídit i kratší dobu předem. A to dokonce i o víkendu. Nicméně i pro něj z toho plynou závazky a povinnosti k vám. Za práci přesčas + práci o víkendu vám náleží příplatek, dále nařízený přesčas může být maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin za rok
k maximální délce směny 12 hodin je možné přikázat (1x týdně) přesčas v délce 8 hodin. Celkem tedy maximálně 20 hodin.