§ 207 - Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
Nemůže-li zaměstnanec konat práci
- pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku,
- v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele
§ 208
Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§ 86 a 87).
§ 209
- O jinou překážku v práci na straně jiného zaměstnavatele, než uvedeného v § 109 odst. 3, jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.
- Upraví-li v případech podle odstavce 1 dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, musí náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem.
§ 210
Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do směny, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Komentáře
Dobrý den Jane,
nemyslím si, že toto chování je vyloženě v rozporu se zákonem, ale jedná se minimálně o hranu šedé zónu. Už samo ustanovení tohoto režimu na dobu neurčitou by pravděpodobně u soudu neobstálo, ačkoliv dobu trvání zákoník práce vyloženě neomezuje.
On bohužel celý institut částečné zaměstnanosti nemá dlouhou praktickou historii a je v něm mnoho oblastí co nejsou jasně vymezeny (např. souběh částečné zaměstnanosti a státního svátku). Proto následující berte jako moje subjektivní hodnocení a nikoliv odkazování na nějaký precedens. Kontrolování mail několikrát týdně zda mi přijde přesně na základě dobrovolnosti nebo dobrých vztahů, ale nikoliv toho co může zaměstnavatel přikázat. Pokud jde o pracovní rozvrh a nutnost mít ho 14 dní předem, tak v režimu částečné zaměstnanosti nemusí být tento termín možné realizovat.
náš zaměstnavatel vydal "Vnitřní předpis zaměstnavatele k vymezení částečné nezaměstnanosti (dle ustanovení § 209)" s účinností od 1.1.2022 na dobu neurčitou. Píše se v něm, cituji: "V rámci částečné nezaměstnanosti bude Zaměstnavatel přidělovat zaměstnancům práci pouze v částečném rozsahu, a to dle aktuálních provozních možností a potřeb."
Evidentním cílem zaměstnavatele ale je, že nás bude od teď podle potřeby volat do práce, nebo nechávat doma "na překážkách", což by mohl dělat vlastně napořád - protože, cituji: „Částečná nezaměstnanost podle bodu 2 tohoto vnitřního předpisu je stanovena s účinností od 1.1.2022. Jelikož je vývoj nepředvídatelný, je tato překážka stanovena na dobu neurčitou.“ Podotýkám, že nyní není žádné omezení, nikdo ze zaměstnanců není "na překážkách", výhledově až do konce února zakázky jsou.
Je to vlastně vnitřní předpis "až se bude hodit". Firma je tedy "na překážkách", ale všichni do práce zatím chodí. Je to v pořádku?
Dále se v tomto vnitřním předpisu píše, že "Zaměstnanci jsou po celou dobu Částečné nezaměstnanosti pravidelně, nejméně 3x denně (ráno, poledne, večer), povinni kontrolovat svůj služební e-mail."
Je to v pořádku? Když budu doma "na překážkách", tak přeci pro mě nemá zaměstnavatel práci, ne? Samozřejmě drobnou práci mohu udělat, byla by to má dobrá vůle, ale nelíbí se mi nařizování, že něco "musíme".
Dále se ve vnitřním předpisu píše, že "Zaměstnavatel je oprávněn v případě provozních možností a potřeb povolat konkrétní zaměstnance k výkonu práce, a to telefonickým či e-mailovým oznámením, které musí být zaměstnanci zprostředkováno nejpozději 48h předem, nedohodnou-li se strany jinak."
Je toto v pořádku, s přihlédnutím k § 84 ZP, podle kterého musí být rozvrh týdenní pracovní doby vypracován 2 týdny předem?
Děkuji předem za odpovědi.
Dobrý den Michale,
ano oprava dílny je překážka na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel vás může přeřadit na takovou práci, která odpovídá pracovní náplni ve vaší pracovní smlouvě. Pokud to udělat nemůže, budete doma za náhradu mzdy.
Dobrý den,
to je samozřejmě nesmysl. Jednou byly nařízeny překážky a zaměstnavatel nemůže zpětně svůj názor měnit. Takové chování není legální. V principu by bylo to stejné jako kdyby řekl, že se zpětně rozmyslel a máte mu vrátit již vyplacenou mzdu včetně odměn.
Zaměstnavatel nám nařídil volno kvuli překážce zaměstnavatele a byly jsme 2 dny doma na 80% platu,ale teď nám řekl, že se spletl a nemělo to tak být, a máme na vybranou, že buď si ty 2 dny zpětně naděláme, nebo nám je vezme z dovolené.
Je tohle vubec možné udělat ?
Dobrý den Šárko,
první část (nařízená dovolená) je v kontextu ZP v pořádku. Nicméně druhá část "tzn. dlužení" hodin v pořádku není. A skutečně by se mělo jednat o překážky na straně zaměstnavatele a náhradu mzdy.
pracuji v automotivu a dodáváme převážně do ŠA, jelikož ŠA zastavuje výrobu i u nás ve firmě dochází k omezení výroby. Zaměstnavatel nám všem nařídil vybrat si veškerou dovolenou do konce října. Jelikož bude omezená výroba i v následujících měsících rozhodlo vedení takto: každý pátek bude volno v práci, ale ten den bude zaměstnancům normálně zaplacen a ty dny budou uschovány každému do tzv. fondu, kdy je bude zaměstnanec jakoby dlužit zaměstnavateli a odpracuje si je až příští rok, kdy bude více práce a to o sobotách. Je toto možné? Nenáleží nám spíše náhrada mzdy?
Dobrý den Jano,
to že pro vás zaměstnavatel nemá práci není důvod pro to, aby vás nechal doma bez nároku mzdy. V této situaci se jedná o překážky na straně zaměstnavatele a měla by jste být doma s poměrnou částí mzdy. Případně to může zaměstnavatel řešit dovolenou, pokud ji nařídí předem - typická lhůta je 14 dní předem.
Dobrý den Aneto,
standardně musí zaměstnavatel o nařízené dovolené informovat alespoň dva týdny předem, pokud to nemáte smluvně ujednáno jinak.
Dobrý den Markéto,
zaměstnavatel může určit dobu kdy zaměstnavatel čerpá dovolenou. Má to svoje omezení, např. že vám ji může nařídit nejméně 14 dnů předem, pokud se společně nedohodnete jinak - např. v rámci pracovní smlouvy.
pracuji na zkrácený úvazek v chráněné dílně a kvůli překážkám na straně zaměstnavatele z důvodu nedostatku surovin potřebným pro výrobu, byla všem již několikrát během posledních třech měsíců nařízeno čerpání dovolené. Zaměstnavatel takto učinil bez předchozího písemného upozornění. Je to tak v pořádku? Děkuji Markéta
Dobrý den Tomáši,
zkušební doba je tu pro obě strany od toho aby si vyzkoušeli vzájemnou spolupráci a během ní mohou obě strany kdykoliv pracovní poměr ukončit. "Sáhnout" na plat za pozdní příchod zaměstnanci nemůže, respektive ne na jeho fixní část. Pochopitelně to může být důvod pro ukončení pracovního poměru.
Chci se zeptat kdyz je nekdo ve zkušební lhutě (3 měsíce) a chce ukončit pracovní poměr může skončit jen tak bez udání důvodu ? A pokud ano může zaměstnavatel sáhnout zaměstnanci na plat ? Který třeba řekněme že nepřišel do práce ve zkušební době ?
Dobrý den Karin,
pokud jste reálně konali práci, náleží vám za dobu, kdy pracujete (jste pracovali), mzda v plném rozsahu, nikoliv náhrada mzdy od státu ve snížené výši.
Dobrý den Mio,
děkuji za zajímavý dotaz. Upřímně o podobné situaci slyším prvně, nicméně se domnívám že prvotní překážka je na vaší straně (pracovní neschopnost) a proto budete dostávat nemocenskou a nikoliv náhradu platu.
Dobrý den Dano,
zaměstnavatel má právo vám nařídit dovolenou i během této situace. Pokud jde o neplacené volno, tak to nelze nařídit. Zaměstnanec i zaměstnavatel s ním musí souhlasit. Pokud s ním nebudete souhlasit a zaměstnavatel pro vás nebude mít práci, bude se rovněž jednat o překážky na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci, pokud je nová práce v souladu s pracovní smlouvou zaměstnance. Tedy, pokud si zaměstnavatel "vyplýtvá" dovolenou u zaměstnance a současně nemá jinou práci na kterou by ho mohl převést, může se dostat do nepříjemné situace kdy bude muset zaměstnanci platit i pokud pro něj nebude mít práci.
Dobrý den Markéto,
tato situace představuje překážky práce na straně zaměstnavatele a jako zaměstnanec máte nárok na náhradu mzdy.
Pracuji ve školní jídelně , z důvodu pandemie chtějí uzavřít školy tak bych se chtěla zeptat na co mám nárok jako zaměstnanec . Děkuji za odpověď
Dobrý den Naďo,
odpovědi a názory jednotlivých advokátů se často liší. Na rovinu, na letošní situaci s pandemií nebylo pracovní právo ideálně připraveno. Větší část se kloní k názoru (včetně MPSV), že to lze vtáhnout jako překážky na straně zaměstnavatele podle § 207 písm. b) Zákoníku práce spočívající v přírodní pohromě. Nahrazování hodin mi nepřijde moc smysluplné, protože by nahrazovat museli všichni pracovníci co v neděli nepracovali. A ostatní směny jsou nejspíš již kapacitně zaplněny. Jaký postup se rozhodl aplikovat váš zaměstnavatel?
Děkuji za odpověď...
Dobrý den Aleno,
dle výkladu MPSV jde v takovém případě o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 ZP a zaměstnavatel je povinen zaměstnancům vyplácet 100% jejich průměrného výdělku. Z toho plyne, že tuto směnu nemáte povinnost "napracovat".
Dobrý den Zuzano,
pokud stále trvají překážky na straně zaměstnavatele, kvůli kterým jste doma, tak na ně výpovědní lhůta nemá vliv. V takovém případě tedy můžete být doma s 60 % mzdy.
Dobrý den,
zaměstnavatel může práci přikázat, ale je omezen maximálně 8 hodinami práce přesčas za týden 150 hodinami za rok. Nad tento limit vám přesčasy nařizovat nemůže.
Dobrý den Jane,
z toho jak situaci popisujete, budete muset prokázat, že firma není v režimu "omezení poptávky" a drží vás v tomto stavu neoprávněně - a rovněž neoprávněně čerpá dotační program "antivirus".
volně navážu na svůj komentář č. 35.
Zaměstnavatel na nás od dubna aplikuje §209 o částečné nezaměstnanosti z důvodu omezení poptávky s náhradou mzdy 60%. Firma využívá program "Antivirus" (stát platí 60% z oněch 60% plus zdravotní a sociální). Od května ale firma funguje "normálně" (zakázky jsou), jen s tím rozdílem, že pracuje pouze 1/3 lidí (nezbytný počet pro vykonávání činnosti ve firmě). Firma na tom vydělává, bohužel na úkor zaměstnanců a státu. Dá se proti tomu nějakým způsobem bránit?
Děkuji za odpověď
Jan
Dobrý den Veroniko,
čerpání dovolené bohužel stanovuje zaměstnavatel a pokud vám dovolenou nechce v tomto termínu dát, má na to právo. Nemáte během v zaměstnání během druhé poloviny roku "volnější období" kvůli menší poptávce/výrobě, na které si zaměstnavatel dovolené šetří? Jiný důvod mě nenapadá.
Dobrý den Anno,
pokud kolegyně má odlišnou náplň práce a provádění rezervací není součástí její pracovní smlouvy, tak takovéto chování není v souladu se zákoníkem práce.
Dobrý den Jakube,
neznám přesnou situaci ve vaší firmě, ale kdybych si měl tipnout, tak si zpětně uvědomili, že oznámení § 207 je špatně a správný postup je výklad dle § 209. Co se týče zpětné změny platnosti interní směrnice, to samozřejmě možné není. V případě, že by směrnice upravovala povinnosti zaměstnance, tak by logicky neměl možnost je splnit. Dle mého názoru, by vám za 7.5. měli vyplatit náhradu ve vyšší výši, od doby oznámení nové směrnice už pak dle snížené hodnoty.
prosím o informaci zda je takto možné. Zaměstnavatel nám oficiálně oznámil interním předpisem 28.4.2020 že v následném měsíci květnu a to 7.5 a 15.5. a 22.5 a 29.5 dle §207 odst. a) náhradu za tyto dny kdy nebudeme vykonávat práci 80% průměrného výdělku. (na tomto oficiální oznámení je i podpis ředitele společnosti a informace že je platný od 7.5.2020, forma oficiálního dokumentu s hlavičkou společnosti).
Dne 13.5.2020 jsme obdrželi oznámení emailem (pouze email a není to na oficiálním dokumentu), že v těchto dnech nemůže již firma uplatnit §207 a bude uplatňovat §209 kde se nám změní výše náhrady z průměrného výdělku 80% na 60%. Má otázka zní zda je toto vůbec možné měnit takto zpětně (narážím na to že 7.5.2020 již bylo, ostatní dny do budoucna chápu že bude dle §209 za 60%? Děkuji za odpověď.
Dobrý den Jane,
naprosto jasné řešení pro každého zaměstnavatele není. Existuje vyjádření vlády (viz. suip.cz/.../...), které říká, že pokud došlouzavření pracoviště nebo omezení jeho provozu na určitý čas kvůli "korona viru", v důsledku čehož zaměstnavatel zaměstnanci nebude přidělovat práci, jde tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce a zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku. Což se tedy týká situace, že pro vás práce vůbec není. Pokud zaměstnavatel stále práci má, ale v omezeném rozsahu (např. výdej jídel přes okénko v restauraci), může využít režim částečné zaměstnanosti a vnitřním předpisem (nemáte odbory) ho sám stanovit. Samozřejmě měnit to každých 14 dní z režimu omezení zaměstnanosti či zpět, by nevypadalo příliš věrohodně ani v těchto těžkých časech. Dva týdny doma s 60 % vás nechat nemůže (viz nařízení vlády výše). Můžete pracovat v omezeném rozsahu za 60 %, nebo můžete být doma s náhradou 100 %.
za současného nouzového stavu na nás zaměstnavatel nemůže aplikovat §207 (viz komentář č. 29). Máte, prosím, oficiální vyjádření MPSV, zda se (ne)jedná o „Překážky na straně zaměstnavatele“ s náhradou mzdy 100%?
Zaměstnavatel na nás bude asi aplikovat §209 o částečné nezaměstnanosti z důvodu omezení poptávky s náhradou mzdy 60%. Nicméně práci a poptávky stále máme, jen je to obtížnější (např. jako každý rok v lednu). Má zaměstnavatel kdykoliv právo stanovit si, že je omezena poptávka, i když to třeba není pravda? Nemáme odborovou organizaci, takže zaměstnavatel musí mít vnitřní předpis o stanovení 60% náhrady. Může si takový předpis zaměstnavatel schválit sám? Může mě zaměstnavatel nechat doma 2 dny v týdnu s náhradou mzdy 60% a další dny v týdnu plně zaměstnat? Děkuji za odpovědi.
Dobrý den Amálie,
máte na mysli interní příspěvky vyplácené zaměstnavatelem? Při překážkách v práci na ně nárok přímo nemáte, ale jelikož náhrada mzdy či platu, která se v takových situacích vyplácí vychází z průměrné mzdy či platu, tak jsou v příspěvky vlastně již zahrnuty v částce vyplácené v rámci náhrady.
Děkuji
Dobrý den,
osobně bych se v současné situaci (bez ohledu na právní výklad a fakt, že se jedná o náhradu mzdy a tudíž nepracujete) rozhodoval podle množství práce, které po vás zaměstnavatel požaduje. Současné podmínky jsou pro většinu firem velmi náročné, stejně jako pro zaměstnance. Rozhodně není v pořádku, aby po vás zaměstnavatel požadoval práci v obdobné měřítku, jako při běžném výkonu zaměstnání. Nějaké drobnější pracovní úkoly, které pomohou firmě přežít období epidemie a které budou řekněme v jednotkách hodiny či dvou denně mi přijdou z pohledu solidarity v pořádku. Věřím, že zaměstnavatel to v budoucnu rovněž ocení.
Děkuji
Dobrý den Lindo,
§ 207 určitě ne. V současné době se názory odborné veřejnosti tříští. Jedna strana (kam se řadím i já) má za to, že se jedná o § 209 ZP, tzv. Režim částečné zaměstnanosti - náhrada ve výši 60 % (více na www.pracomat.cz/.../402-karantena.html ). Druhá část má za to, že se jedná o překážky na straně zaměstnavatele a tedy 100 %. Požádal jsem o oficiální vyjádření MPSV, tak doufám že odpověď přijde brzy.
chci se zeptat jako zaměstnavatel, zda se v současné situaci nouzového stavu v ČR dá aplikovat par. 207 ZP o překážkách na straně zaměstnavatele a tedy zaměstnanec může být na 60% mzdy.
Děkuji za odpověď
Dobrý den Martino,
chápu to správně, že vaše pracovní neschopnost byla ukončena jiným lékařem než tím závodním a zaměstnavatel po vás chce, ať ukončení pracovní neschopnosti máte ještě potvrzeno od závodního lékaře? Jako správný postup mi přijde přijít v pondělí do práce (jste přece práce schopna) a normálně pracovat. V úterý můžete jít na kontrolu a ověření zdravotního stavu k závodnímu lékaři. Vůbec nejlepší by mi přišlo zaměstnavateli zavolat a zjistit jaké má očekávání od onoho pondělí. Neznám povahu vaší pracovní neschopnosti a je možné, že vám raději "překážky na straně zaměstnavale" na pondělí dá. Ale spoléhat na to nelze.
Dobrý den Hanko,
pokud vám zaměstnavatel na toto období nenařídí dovolenou (což je jeho právo, pokud ještě máte nějakou nevyčerpanou), budete doma s plnou náhradou mzdy.
Dobrý den Petře,
myslíte §207? Ve chvíli kdy se jí zaměstanvatel dozví. To znamená, že pokud nepříznivé povětrnostní vlivy ovlivnily vaší dnešní směnu, je povinností zaměstnavatele vás informovat ihned. Pokud máte směnu až za pár dní a zaměstnavatel věří (a reálně má šanci), že situaci napraví, pak by mu nejspíš u případného sporu prošlo, že vás neinformoval ihned.
Dobrý den Lukáši,
předpokládám, že vám běží klasická výpovědní lhůta a během ní jste stále zaměstnancem. Očekávání zaměstnavatele, že předáte své pracovní znalosti a zkušenosti dál, jsou podle mého naprosto v pořádku. Samozřejmě, že je to v rámci vaší původní pracovní smlouvy a její náplně. Myšleno ku příkladu tak, že pokud vykonáváte kancelářskou práci (a máte ji v pracovní smlouvě), tak vás zaměstnavatel nemůže poslat za pokladnu (pokud takovou činnost v pracovní smlouvě nemáte).
k 30.4. mi bylo zrušeno mé pracovní místo a dne 2.5. mi z tohoto titulu byla předána výpověď dle paragrafu 52, písm. c). Ve výpovědi mám ale uvedeno, že zaměstnavatel může po mně až do skončení pracovního poměru požadovat plnění zadaných pracovních úkolů a veškerou součinnost v souvislosti s předáváním dosavadních pracovních aktivit. Má na to právo? Přece nejsem oprávněn vykonávat jakoukoli práci, když moje pozice je již zrušena a jinou jsem nepřijal. Nejedná se o klasický příklad překážek na straně zaměstnavatele?
Dobrý den Vladane,
může nařídit čerpání zbylé dovolené.
Dobrý den Marto,
cesta se z pohledu pracovního práva nepovažuje za výkon práce. Výklad zaměstnavatele je tedy bohužel pro vás správný. Máte nárok na cestovní náhrady, ale ne na úhradu "přesčasových hodin".
Dobrý den Anno,
podívejte se na následujícím odkazu na §114-118, jsou tam detailně popsány: pracomat.cz/.../...
Dobrý den Jano,
v takovém případě se jedná o překážky na straně zaměstnavatele, a máte nárok na náhradu mzdy - pokud pro vás zaměstnavatel nemá jinou práci. Reálně máte možnost se zkusit se zaměstnavatelem domluvit, případně to řešit soudní cestou. Lehká pomoct bohužel není.
zaměstnavatel nemá materiál a tak nás chce nechat doma a dal nám na výběr buď za 80% mzdy nebo mínusového salda (tím myslí, že nám zaplatí 100%, ale my si pak mínusové hodiny budeme muset napracovat v přesčasech). My jsme byli pro 80%, ale druhý den přišel s rozhodnutím mínusového salda. Může to takto udělat? Pokud ne, jak se můžeme bránit? Děkuji. Jana
Dobrý den Moniko,
v případě, že jsou veřejné či jakékoliv jiné náhradní toalety v rozumné vzdálenosti, pak se dá povinnost zaměstnavatele zajistit vám dostatečné pracovní podmínky považovat za splněnou. Z vašeho popisu se zdá, že se zaměstnavatel snaží vám zajistit důstojné podmínky pro práci, takže se můžete zkusit pobavit a zkusit dohodnout aspoň nějaké zlepšení situace.
Dobrý den Věro,
pokud v rámci odborové organizace nebo vnitřního předpisu není upravena výše náhrady na 60%, tak kolegyni náleží náhrada platu ve výši 100%. Viz. §208 a 209 pracomat.cz/.../...
Dekuji za odpověĎ
Dobrý den Tomáši,
při dlouhodobé nedostupnosti vody určitě ano. Záleží na konkrétní situaci, pokud je například informace, že k nápravě dojde během půl hodiny, tak se dá očekávat, že to lze bez vody vydržet. Pokud se jedná o několik hodin, jde o jinou situaci.
Dobrý den Pavle,
to že zaměstnavatel nemá funkční internet (pokud ho potřebujete ke svojí práci) je stejné jako by třeba pro kopáče neměl lopatu. Prostě vám chybí pracovní nástroj a jedná se o překážky na straně zaměstnavatele. Pokud dlouhodobě k pokrytí těchto výpadků používá dovolenou, tak to není korektní chování a můžete zvážit oznámení na inspektorát práce.
Dobrý den Elen,
ano zaměstnavatel může čerpání dovolené nařídit i takto. Potenciální komplikace by mohla nastat v případě, že se domluvíte ještě během ledna na okamžitém ukončení pracovního poměru dohodou. V takovém případě, byste měla vyčerpané víc dovolené, než na jakou máte nárok a zaměstnavatel by vám ji mohl odečíst z platu. Což by s ohledem na to, že vám ji sám nařídil úplně spravedlivé. Ale to už je o domluvě a jak říkám, spíše hypotetická možnost.
Dobrý den Adame,
ve zmiňované státní svátky byste jinak měl pracovat? Pokud ano, je možné, že vám za odpracovaný přesčas zaměstanvatel dá náhradní volno. Pokud v tyto dny pracovat nemáte, zaměstnavatel vám dluží peníze za přesčasy, případně poskytnutí náhradního volna.
Chtěl jsem se prosím zeptat,Od září děláme v nepřetržitém provozu v režimu přes týden se klasický mění ranni, odpolední, noční v osmičkovém režimu, s tím,že o víkendech dělají vždy dvě směny dvanáctký, s tím že ta nedělní by měla být pouze osmihodinovou,ale jelikož,aby se provoz nezastavoval na nedělní odpolední tak nám tím vzniká 3.5hodiny přesčas tzn. 7hodin za měsic.Teď začátkem měsíce nám předložily nový harmonogram na prosinec s tím, že ve státní svátky 25 a 26 nám dají nějaké tzv.klouzavé volno,ale hodiny použily ty přesčasové z víkendu, i když nám předtím bylo tvrzeno,že nám je na konci roku proplatí,je toto možné.
Děkuji za odpověď
Adam