V České Republice máme dvě sociální dávky, které slouží jako pomoc lidem, kterým jejich plat neumožňuje platit za nájem nebo jim po zaplacení nájmu už nezbývá na živobytí :
Dle MPSV se jedná o dvě nejvíce zneužíváné dávky. Na příspěvek na bydlení bylo v roce 2013 vyplaceno 7,4 miliardy Kč a v roce 2014 8,8 miliardy Kč. Adresátům doplatku na bydlení bylo vyplaceno v roce 2013 2,8 miliardy Kč a v roce 2014 3,2 miliardy Kč. Hlavně z tohoto důvodu došlo u obou dávek ke změně pravidel jejich vyplácení v roce 2015.
Příspěvek na bydlení
Jedná se o dávku státní sociální podpory. Pravidla pro její získání jsou poměrně jednoduché, pokud výdaje za bydlení přesahují 30% (35% v Praze) příjmů rodiny, doplatí je za ni stát. Příspěvek na bydlení od 1.1.2016 několikrát vzrostl. Ke zvýšení dávky nemuselo nutně dojít u každého stejně. K výpočtu výše dávky se používají tzv. normativní náklady (viz. níže). Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který v něm má trvalý pobyt a jehož náklady na bydlení jsou vyšší než 30% příjmů rodiny (pro Prahu platí 35%). Zároveň oněch 30% nebo 35% příjmů rodiny nesmí přesáhnout normativní základy na bydlení. Na jeden byt lze získat příspěvek jen jednou. Příjmem se v tomto případě myslí čistý příjem za poslední čtvrtletí a počítají se do něj příjmy všech, co žijí ve společné domácnosti. Patří do něj příjmy ze zaměstnání a podnikání a dále také:
- podpora v nezaměstnanosti
- dávky nemocenského pojištění
- důchody
- rodičovský příspěvek
- přídavek na dítě
- alimenty
Výše příspěvku na bydlení se vypočítá jako rozdíl skutečných nákladů na bydlení (pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady) a 30% (35% v Praze) příjmu domácnosti. Pokud jsou náklady na bydlení vyšší než normativní, počítá se příspěvek na bydlení z normativních nákladů. Od 1.1.2016 dochází u příspěvku na bydlení k další zásadní změně. Je možné ho pobírat po neomezeně dlouhou dobu. Předchozí stav byl maximálně 7 let (84 měsíců) pobírání za 10 kalendářních let. Kde požádat o příspěvek na bydlení? Na úřadu práce. Žádost o příspěvek na bydlení - formulář ke stáhnutí.
Skutečné náklady na bydlení
Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a další náklady související s užíváním bytu (energie, vodné a stočné, vytápění, odpady), u družstevních bytů a bytů v osobním vlastnictví jsou namísto nájemného ve výpočtu použity srovnatelné náklady, uvedené v § 25 zákona o státní sociální podpoře. Pro zjištění nároku a výpočet výše příspěvku na bydlení se posuzují náklady na bydlení za předchozí kalendářní čtvrtletí.
Výše nákladů srovnatelných s nájemným
| Počet osob v rodině | Částka (Kč) |
| 1 | 2 128 |
| 2 | 2 912 |
| 3 | 3 808 |
| 4 a více | 4 592 |
Náklady za pevná paliva
V případě vytápění pevnými palivy se do nákladů nezapočítávají reálné náklady, ale částky stanovené nařízením vlády, uvedené v následující tabulce.
| Počet osob v rodině | Částka (Kč) |
| 1 | 789 |
| 2 | 1 079 |
| 3 | 1 411 |
| 4 a více | 1 744 |
Normativní náklady na bydlení
Normativní náklady na bydlení jsou vyhlášeny jako průměrné náklady na bydlení pro danou velikost města. Každý rok jsou aktualizovány vyhláškou ministerstva.
Bydlení v nájmu
| Počet osob v rodině |
Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1.1.2020 do 31.12.2020 podle počtu obyvatel obce (v Kč měsíčně) |
||||
| Praha | > 100 000 | 50 000 - 99 999 | 10 000 - 49 999 | < 9 999 | |
| 1 | 8 577 | 6 821 | 6 502 | 5 548 | 5 374 |
| 2 | 11 929 | 9 525 | 9 089 | 7 783 | 7 545 |
| 3 | 15 953 | 12 810 | 12 239 | 10 531 | 10 220 |
| 4 a více | 19 617 | 15 827 | 15 138 | 13 079 | 12 703 |
Bydlení ve družstevním nebo vlastním
| Počet osob v rodině |
Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1.1.2020 do 31.12.2020 podle počtu obyvatel obce (v Kč měsíčně) |
||||
| Praha | > 100 000 | 50 000 - 99 999 | 10 000 - 49 999 | < 9 999 | |
| 1 | 4 872 | 4 872 | 4 872 | 4 872 | 4 872 |
| 2 | 6 953 | 6 953 | 6 953 | 6 953 | 6 953 |
| 3 | 9 461 | 9 461 | 9 461 | 9 461 | 9 461 |
| 4 a více | 11 769 | 11 769 | 11 769 | 11 769 | 11 769 |
Jak můžete vidět pro vlastní nebo družstevní vliv nemá na výši nákladů vliv velikost obce, ve které je byt umístěn.
Doplatek na bydlení
Zde jde o tzv. dávku pomoci v hmotné nouzi. Je stanova tak, aby po zaplacení „odůvodněných nákladů na bydlení“ zůstala osobě či rodině dostatečná částka na živobytí. Je určena pro lidi, kterým ani po obdržení příspěvku na bydlení nezbývá dostatek peněz na živobytí. U doplatku na bydlení v roce 2020 platí následující:
- Pro získání doplatku na bydlení musíte mít současně nárok i na příspěvek na živobytí. Druhou možností je pokud váš příjem nepřevyšuje 1,3násobek částky na živobytí - ta se stanovuje indiviudálně pro každého žadatele po přihlédnutí k majetkovým poměrům.
- Pokud adresát dávky žije na ubytovně, nebo je její vlastník, tak doplatek získá pouze se souhlasem obce ve které je ubytovna umístěna.
- Od tohoto roku je nově možné získat doplatek pouze na jednu místnost nebo byt. Dříve to bylo na počet osob. Výše nájemného nesmí být vyšší než je v daném místě obvyklé.
- O doplatek na bydlení je nyní možno žádat i pokud obýváte chatu, chalupu nebo jiný prostor nezkolaudovaný jako byt. Musí ovšem splňovat standardy kvality bydlení. Ty schvalují úředníci při schvalování doplatku na bydlení.
- Pokud jste v důchodu, tak se posuzuje pouze 80% příjmu z důchodu. Tato změna má pomoci osamělým důchodcům.
- Není podmínkou ani trvalý pobyt v obci, kde se nachází byt ve kterém bydlíte.
Žádost o doplatek na bydlení - formulář ke stažení.
Komentáře
Dobrý den Renato,
chápu že některé životní situace mohou být opravdu obtížné a z vašeho popisu jste v jedné z nich. Je mi jasné, že nad většinou z věcí co napíšu jste již určitě přemýšlela. Ale přesto to pro jistotu zopakuji: zapřemýšlel bych zda nemohu bydlet (aspoň dočasně) u rodiny, či přátel za výrazně nižší nájem či dokonce zadarmo, pokud máte možnost hlídání, tak zkusit brigádu, třeba v nákupních centrech se pořád docela nabírá. Jako poslední věc mě napadá požádat o mimořádnou okamžitou pomoc. Jedná se o speciální jednorázovou dávku, která je vyplácena při těžkých životních situacích. Například na nákup nutného spotřebiče (pračky), či potřeby dítěte (oblečení/jídlo), které nemáte z čeho uhradit.
Dobrý den Jano,
nejlepším řešení je vydat se přímo na úřad, ideálně i s nájemní smlouvou a podat vysvětlení situace. Z vašeho popisu se zdá, že by mohlo být ze strany státu akceptováno a věřím, že to úřednice pochopí správně. Osobní kontaktem si zvyšujete šanci na správné vysvětlení a následné pochopení situace.
Mam zapeklitou otázku. Jsem samozivitelka se 2 detmi bydlím už od roku 2015 v nájmu v RD, na tento pobírá pocelou dobu příspěvek na bydlení. Před necelými dvěma roky jsem si našla nového přítele a ten má svůj podnájem malého bytu a protože se ani jeden ještě necítíme na to bydlet společně trávím více času u něho v bytě a tak jsem na úřadě hmotné nouze uvedla jeho adresu jako korespondenční ale na úřadě kde vyřizují a pobírám PnB mám jen adresu trvalého pobytu, tedy toho kde mám svůj podnájem.
Teď ale na úřadě HN mi bylo sděleno že jelikož se na adrese trvalého pobytu nezdrzuji budou druhému úřadu hlásit že tedy PnB pobírám nebo jsem pobirala neoprávněně. To vše na základě že se nejspíš má korespondenční adresa neshoduje s trvalou. Nechápu ale v čem spočívá problém když trvalý pobyt mám, nájemní smlouvu na dobu neurčitou a veškeré bytové náklady též hradním po celou dobu trvání náj. smlouvy.
Je tu někdo kdo by mi v této věci mohl nějak poradit, nebo říci co mě Teda teď bude čekat a co vše se může dále v této situaci řešit?
Předem moc děkuji za informace a odpovědi.
Dobrý den Iveto,
bere se příjem za za přecházející kalendářní čtvrtletí. Tzn. měsíční průměr příjmů rodiny za toto období. Které příjmy se do toho započítávají je vymezeno v § 5 Zákona o státní sociální podpoře - www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-117
Dobrý den Pavlíno,
za takovýchto podmínek by pravděpodobně nárok na přídavek byl. Záleží na konkrétní výši nájmu + ostatních výdajů na bydlení s ním spojených - energie,vytápění atd...
budu se stěhovat od partnera i s naší dcerou /5let/. Na nový byt nemám, doteď jsme bydleli v domě otce partnera, tudíž přichází v úvahu nájem. Výplatu mám cca 20tis v čistém, nájmy se pohybují cca 10-12tis měsíčně. Jak by to bylo v tomto případě, měla bych nárok na přispěvek na bydlení? Děkuji
Dobrý den Petro,
při takto vysokém přeplatku se může stát, že nárok na doplatek mít další čtvrtletí nebudete. Nebo se minimální výrazně sníží.
Dobrý den Aleno,
platba za vytápění, se počítá jako součást nákladů na bydlení. Můžete ji proto do svých celkových nákladů připočítat.
ÚP mi zamítl příspěvek na bydlení neb náklady na bydlení byly za IV.Q.2017 - 6581.33,- Kč a nedosahují částky 6.836,- K a tak o tyto necelé 3 stovky příspěvek na bydlení mi byl zamítnut. Zjistila jsem, že v nákladech jsem v listopadu nezaplatila za elektrickou energii, kde záloha činí 650,- Kč.
Toto se mi stalo i v 1.čtvrtl.2018 a proto o příspěvek na bydlení žádám neb na něj nemám a tímto nezaplacením nějaké požky, ztrácím na příspěvek nárok. To takto nedostanu příspěvek nikdy a dostanu se do dluhů. Co s tím a je důležité samostatně dávat položku za topení? Topím elektrikou a to je v těch 650,- Kč. Děkuji za odpověď.