Tento článek reaguje zejména na situaci, která v ČR vznikla kvůli koronaviru (březen 2020), ale principiálně se vztahuje na všechny podobné epidemie a jejich dopad na pracovní život zaměstnanců. Může se totiž stát, že zaměstnanec skončí v karanténě. Ale co to vlastně znamená z pohledu náhrady mzdy? Jaké formuláře je třeba vyplnit? Dozvíte se dále v článku.

Co je to karanténa

Obecně se jedná o držení osob na odděleném místě za účelem pozorování, zda se u nich projeví příznaky nemoci nebo nikoliv.

Právnickou řečí je to trochu složitější definice (dle zákona č. 258/2000 Sb.):

Karanténními opatřeními jsou:

  1. karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen "fyzická osoba podezřelá z nákazy"), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit,
  2. lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
  3. zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění.

Kdo může nařídit karanténu

Dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (§ 2 odst. 7 písm. a § 82) ji nařizuje krajská hygienická stanice. Pokud se třeba zaměstnanec vrátí z rizikové oblasti a neohlásí sám tuto skutečnost krajské hygienické stanici, může se na ni obrátit s tímto podmětem sám zaměstnavatel.

Může karanténu nařídit zaměstnavatel?

Ne, tato pravomoc spadá pod krajskou hygienickou stanici.

Pokud má zaměstnavatel obavy ze zdravotního stavu pracovníka, ale krajská hygienická stanice nenařídila karanténu, má zaměstnavatel následující možnosti:

  1. Může se zaměstnancem například domluvit na opatřeních, která zaměstnanci umožní výkon práce z domova. Ne u všech pracovních činností je to však možné.
  2. Může zaměstnanci nařídit dovolenou. Ta však musí být oznámena alespoň 14 dní předem (pokud není interním předpisem stanoveno jinak). Pokud se na čerpání dovolené dohodnou dobrovolně, žádná lhůta se na to pochopitelně nevztahuje.
  3. Může zaměstnanci nepřidělovat práci. V takovém případě se jedná o překážky na straně zaměstnavatele a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku.
  4. Může se zaměstnancem domluvit na poskytnutí neplaceného volna.

Karanténa a náhrada mzdy či platu

Zaměstnanec je v karanténě s koronovirem, bude mít nárok na kompenzaci mzdy či platu? Ano, jedná se vlastně o podobnou situaci jako je klasická pracovní neschopnost. Tedy náhrada ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu prvních 14 dní karantény a od 15. dne čerpá zaměstnanec nemocenskou dávku. Toto platí, že se jedná o karanténu nařízenou orgánem ochrany veřejného zdraví. Pokud jde o "domácí karanténu" nařízenou zaměstnavatelem, náleží zaměstnanci náhrada mzdy v plné výši.

Jak dlouho trvá karanténa?

Končí uplynutím doby, na kterou byla stanovena. V současnosti se u koronaviru dává karanténa na 14 dní. V případě propuknutí nemoci ji může lékař prodloužit.

Potvrzení o nařízení karantény

Jedná se o tiskopis, který je dostupný jen v tištěné podobě. Vystavuje ho ošetřující lékař nebo hygienik. Skládá se ze pěti dílů.

  • I. díl – oznámení o nařízení karantény – zaměstnanec odevzdává svému zaměstnavateli, u kterého se uplatňuje nárok na náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény.
  • II. díl – hlášení OSSZ o nařízení karantény – odesílá orgán ochrany veřejného zdraví (ošetřující lékař) OSSZ.
  • III. díl – potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské – podávají zaměstnanci v případě karantény delší než 14 kalendářních dnů u svého zaměstnavatele, který jej předá OSSZ. OSVČ podávají tento díl tiskopisu přímo u OSSZ
  • IV. díl – oznámení o ukončení karantény – podávají zaměstnanci u svého zaměstnavatele, který jej předá OSSZ. OSVČ podávají žádost přímo u OSSZ. Tento díl tiskopisu se neodevzdává OSSZ, pokud karanténa trvala méně než 15 kalendářních dnů.
  • V. díl – hlášení OSSZ o ukončení karantény – odešle orgán ochrany veřejného zdraví (ošetřující lékař) OSSZ.

Režim částečné zaměstnanosti

Tuto situaci popisuje § 209 ZP. Jde o stav, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Například během šíření epidemie či častého výskytu nemoci v populaci může dojít k poklesu poptávky po službách / výrobcích zaměstnavatele. V případě, že má zaměstnavatel odbory, musí se s nimi dohodnout. Pokud odbory nemá, ošetřuje tento stav pomocí interní směrnice. Za dobu, o kterou je snížena pracovní doba zaměstnance (kvůli režimu částečné zaměstnanosti), náleží náhrada mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku.

Ošetřovné na děti v karanténě

Lékařská karanténa se bohužel může týkat i dětí. V případě, že zaměstnanec nemá nikoho, kdo by se o dítě mohl postarat lze situaci řešit nemocenskou dávkou - ošetřovným. To je obecně určeno pro zaměstnance, kteří nemohou pracovat, protože musí ošetřovat nemocného (v tomto případě v karanténě) člena domácnosti. U dětí starších deseti let platí, že musí žít s ošetřující osobou ve společné domácnosti. U dětí mladších deseti let se tento fakt nesleduje.

Co dělat, když skončí ošetřovné 

Na ošetřovné již není nárok, jde však i nadále o omluvenou nepřítomnost v práci.

Co když je potřeba pečovat o více dětí

I v takovém případě je možné čerpat ošetřovné pouze prvních 9 dnů (fakt na které z dětí byla žádost o ošetřovné vystavena nehraje roli). Po devíti dnech stále trvá překážka v práci, ale ošetřovné již nenáleží.

Nárok na ošetřovné, když bylo uzavřeno školské zařízení?

Pokud musíte pečovat o zdravé dítě mladší 10 let z důvodu, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno, máte rovněž nárok na ošetřovné. Potřebujete pro to tiskopis "Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)". Ten vydává škola (či dětské zařízení), které dítě navštěvuje. Zaměstnanec ho poté předává svému zaměstnavateli, který žádost po doplnění údajů předá spolu s podklady pro výplatu dávky OSSZ.

  • Ošetřovného je ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
  • Maximální délka čerpání ošetřovného je 9 kalendářních dní.
  • Výjimkou jsou rodiči samoživitelé, kteří mohou čerpat ošetřovné až 16 kalendářních dní, pokud se starají o dítě mladší 16 let, které ještě nedokončilo povinnou školní docházku.
Hledejte práci na Pracomatu:
Místo práce:
Profese, obor:
Klíčová slova:
Rychlé odkazy k práci v regionech:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Před odesláním komentáře byste měli vědět, jak pracujeme s vašimi osobními údaji.

Důvodem pro zpracování osobních údajů je oprávněný zájem poskytovatele. Při odeslání komentáře zpracováváme tyto osobní údaje - jméno, email a vaši IP adresu. Jméno používáme pro oslovení při případné odpovědi. Jméno můžete nahradit i přezdívkou. Email (je nepovinný, nemusíte ho vyplňovat) používáme pouze pro odeslání notifikačního emailu se zprávou, že vám někdo odpověděl na váš dotaz, případně rovnou pošleme odpověď na váš dotaz. Email pro jiné účely nepoužíváme. IP adresu využíváme výlučně pro ochranu formuláře před spamem. Registraci na ÚOOÚ najdete zde. Případné úpravy osobních údajů a žádosti o smazání můžete vyřídit emailově na [email protected]