Průměrný plat

Průměrný plat (či mzda) je téma, které velmi často rezonuje médii. Přesto na ni většina z nás nikdy nedosáhne. Proč je tomu tak? Jaká je průměrná mzda v ostatních zemích a má ji vůbec smysl porovnávat? Jaký vliv na průměrnou mzdu má dosažené vzdělání či bydliště? To jsou otázky, kterými se bude zaobírat dnešní článek.

Plat nebo mzda?

Pro začátek si pojďme zopakovat rozdíl mezi mzdou a platem. Dle definice v zákoníku práce mzdu dostává zaměstnanec v soukromém sektoru a plat zaměstnanec ve státním sektoru. Běžně mezi lidmi (a často i třeba v novinách), nejsou tyto pojmy rozlišovány. Proto, když někde uvidíte informaci o průměrném platu, je lepší si ověřit, zda se skutečně myslí ten ve statní správě, nebo plat průměrný plat obecně. Úplně to stejné platí i pro průměrnou mzdu.

Pro určení výše platu se využívají tzv. platové tabulky. Těch je několik druhů:

• platové tabulky státních zaměstnanců (v běžném pracovním poměru)
• platové tabulky statních zaměstnanců ve služebním poměru
• platové tabulky pro příslušníky bezpečnostních složek (policie, hasiči ...)

• platové tabulky pro vojáky Armády ČR

Rozdíl mezi průměrným a mediánovým platem

Možná už jste slyšeli, že průměrný plat není příliš vypovídající. Že ho příliš zkresluje malá část vysoko příjmových zaměstnanců. Pokud už si ze školy nepamatujete, jaký je rozdíl mezi průměrem a mediánem, dovolte mi ho připomenout.

Medián je hodnota přesně uprostřed. Díky tomu není tolik ovlivněna extrémy (v našem případě nízkým, nebo vysokým příjmem). Polovina platů je nižší než medián, polovina vyšší.

Průměr je součet všech mezd, který je podělen počtem lidí, kteří je pobírají.

Příklad:

Máme 7 lidí, kteří mají měsíční plat 25, 30, 30, 40, 45, 50 a 250 tisíc korun. Kdybychom jak medián, tak průměr použili na tuto skupinu lidí, tak:

• Mediánový průměrný plat by byl 40 000 Kč.
• Průměrný měsíční plat by byl cca 49 000 Kč

Jak vidíte, ačkoliv by byl průměrný plat 49 000 Kč, tak by na něj ze sedmi lidí dosáhli jen dva. To je důvod, proč je zajímavé sledovat u vývoje platů (či mezd) obě hodnoty a jejich vzájemný vývoj.

Zvýšení mzdy a zvýšení platu

Možná přemýšlíte, zda je lehčí dosáhnout navýšení v soukromém nebo veřejném sektoru. Samozřejmě vždy záleží na konkrétním zaměstnavateli, ale obecně platí, že je to snazší v soukromém. V něm totiž výše mzdy není nijak omezena zhora (na rozdíl od veřejného sektoru). Z pohledu "od spoda" je tu omezení ve formě minimální mzdy. V podstatě platí, že můžete brát tolik, kolik si domluvíte. Podobně je to s přidáváním. Teoreticky můžete mít zvýšenou mzdu 5x do roka. V praxi má mnoho firem navázané zvyšování mzdy na pravidelné roční hodnocení, v těch menších se to často neřeší vůbec. Kdo chce víc, musí si to domluvit a obhájit.

Naproti tomu plat ve veřejném sektoru je mnohem fixnější. Je omezen do platových tříd, které vychází z náročnosti vykonávané práce (a do jisté míry i z dosaženého vzdělání). Dalším určujícím faktorem jsou platové stupně (ty odráží vaši zkušenost a počet odpracovaných let). Kromě toho vás může zaměstnavatel podpořit tzv. osobním příplatek (osobním ohodnocením), což je další (nenároková) složka platu. Ta je omezena ve své výši na maximálně 50 % výše platu (ve speciálních případech až na 100 %).

Ve veřejném sektoru lze tedy přidání dosáhnout:

• změnou náplně práce (postup do vyšší platové třídy)
• odpracováním požadovaného počtu let (postup do vyššího platového stupně)
• zvýšením osobního ohodnocení

Poslední a nejčastější možností, je plošné navyšování platu ve veřejné správě. Jedná se vlastně o úpravu platových tabulek, které schvaluje vláda a kdy dochází k navýšení částek u jednotlivých platových tříd i stupňů.

Průměrný plat

Roční srovnání průměrného platu a mezd

Jen pro připomenutí, jako plat se označuje odměna za práci ve veřejném sektoru a jako mzda v soukromém sektoru.

zdroje: Ispv.cz

Medián a průměrná mzda po kvartálech

Jedná se o "platy" v soukromé sféře, tedy mzdu.

zdroj: Průměrné mzdy - čtvrtletí (CZSO)

Průměrná mzda po krajích

Zajímavosti

Průměrný plat učitele

Učitelé patří mezi profese, o kterých se v souvislosti se zvyšováním platů mluví asi nejčastěji. Cílí na ně mnoho slibů politiků a skutečně dochází i ke zvyšování tarifních platů. Z praxe víme, že to má i svoji stinnou stránku, a to je v některých případech snižování osobního ohodnocení (v případech, kdy ho lze ještě snížit, u mnoha učitelů se pohybuje na úrovni několika stokorun). Platí, že jako učitel se můžete na zajímavější částky dostat až v závěru svojí kariéry, po dlouhé praxi. V počátcích, těsně po škole, je plat poměrně nízký a na úrovni mnohem méně kvalifikovaných prací.

Podle dat Ministerstva školství a tělovýchovy je průměrný plat učitelů za poslední roky následující:

zdroj: Mzdy učitelů v regionálním školství, CZSO

Průměrný plat vysokoškoláků

Přemýšlíte, zda se vyplatí z pohledu financí studovat vysokou školu? Rovnou můžeme prozradit, že ve většině případů ano. Samozřejmě jsou zde výjimky a šikovný řemeslník si (zejména pokud pracuje jako OSVČ) může vydělat velmi slušné peníze, které budou plat mnoha vysokoškoláků značně převyšovat. Rovněž třeba pro práci v IT není vysoká škola často vyžadovaná a platy jsou v tomto oboru značně nadprůměrné.

Když vezmeme v potaz údaje o platech dle dosaženého vzdělání od Českého statistického úřadu za rok 2018, tak vidíme následující:

Průměrný plat vysokoškoláka je až o 20 000 Kč vyšší než osoby s maturitní zkouškou. Samozřejmě se na tento rozdíl vysokoškolák nedostane hned, ale až postupem času s nastupujícími zkušenostmi. Obecně platí, že zhruba po deseti letech v pracovním procesu náskok v příjmu (kvůli pěti letům vysoké školy) u středoškoláků zmizí a vysokoškoláci začnou vydělávat více. Nástupní plat vysokoškoláků v roce 2019 se pohybuje okolo 30 000 Kč. U technických oborů je to více, u humanitních zase často méně.

Platy ve světě

• Platy v USA
• Minimální mzda v Německu
• Minimální mzda v Rakousku
  
• Minimální mzda v Anglii

Hledejte práci na Pracomatu:

Rychlé odkazy k práci v regionech:

Přidat komentář