Zdraví je základním předpokladem pro plný výkon práce. Existují však zaměstnání, které jsou zdraví více či méně nebezpečná. Je u nich vysoké riziko vzniku pracovních úrazů, či nemocí z povolání. Jak se na tuto situaci dívá zákon? Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele a jaké jsou úrovně nebezpečnosti jednotlivých prací? Toto vše probereme v rámci následujícího článku.
Jedná se vlastně o metodu pro hodnocení úrovně zátěže zaměstnance zdravotními riziky při práci. Zjednodušeně řečeno, jak moc je výkon dané práce pro člověka zdravotně nebezpečný. Jde o velmi rozsáhlou databázi stavu pracovních podmínek a rovněž představuje jednotný systém pro posuzování zdravotního rizika pro zaměstnance napříč celým pracovním trhem.
Tabulka kategorizace prací
- 1. kategorie - nepříznivý vliv na zdraví velmi nepravděpodobný (typicky většina administrativních prací)
- 2. kategorie - nepříznivý vliv na zdraví ve výjimečných případech (typicky u zdravotně citlivějších jedinců, jinak v nich nejsou překračovány hygienické limity)
- 3. kategorie - typ práce, u které jsou trvale překračovány hygienické limity (zároveň se nelze za pomoci technických opatření dostat pod stanovenou úroveň hygienických limitů. Je zde častější riziko výskytu nemoci z povolání)
- 4. kategorie - typ práce, u kterého hrozí vysoké riziko poškození zdraví
Povinnosti zaměstnavatele při výskytu rizikových prací v jeho pracovišti
- zajistit mimořádná měření pro ověření tohoto stavu
- zjistit příčinu překročení limitních ukazatelů u daných měření
- dodržovat mlčenlivost o výsledcích měření u jednotlivých zaměstnanců
- evidovat počty směn a četnost lékařských prohlídek u zaměstnanců, kterým je přidělena riziková práce
- tyto data skladovat po dobu 10 let od ukončení expozice (případně po dobu 40 let od expozice, pokus se jedná o práce s chemickými karcinogeny, azbestem, rizikem fibrogenního prachu ...)
Hodnotící faktory
Pro zařazení do správné kategorie práce je stanovena celá řada kritérií. Pro vliv na zdraví při práci se proto sleduje:
- hluk
- prach
- zátěž chladem
- chemické látky
- neionizující záření a elektromagnetické pole
- fyzická zátěž
- spojená s ruční manipulací s břemeny
- převážně dynamická, vykonávaná malými svalovými skupinami
- převážně dynamická, vykonávaná velkými svalovými skupinami
- převážně statická, vykonávaná malými svalovými skupinami
- vibrace
- pracovní poloha
- zátěž teplem
- psychická zátěž
- práce monotónní
- práce ve třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu
- práce ve vnuceném tempu
- práce pouze v nočních směnách
- zraková zátěž
- používání zvětšovacích přístrojů a pomůcek
- nutnost rozeznávání kritických detailů
- neodstranitelné oslňování
- sledování obrazovek
- práce s biologickými činiteli
- práce ve zvýšeném tlaku vzduchu
Při zařazení do druhé až čtvrté kategorie je nutné provést v těchto oblastech měření. Ty však nemůže provést zaměstnavatel nebo zaměstnanec, ale jen osoba s patřičným povolením pro konkrétní typ měření.
Pokud se při výkonu práce objevuje více nepříznivých faktorů, tak se kategorie stanoví dle toho nejméně příznivého (nejhoršího) z nich.
Nejčastějším důvodem pro zařazení do rizikovějších kategorií je vysoká hladina hluku.
Náklady spojené se zajišťováním ochrany při práci hradí v naprosté většině případů zaměstnavatel.
Náležitosti oznámení či návrhu na zařazení do kategorie prací
Jedná se o povinnost zaměstnavatele a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu práce. U prací v kategorii č.2 stačí zaslat oznámení. U kategorií 3 a 4 se posílá návrh krajské hygienické stanici.
Toto oznámení či návrh musí obsahovat identifikaci zaměstnavatele: název, IČ, statutárního zástupce, adresu provozovny a kontakt na organizaci či lékaře, který zajišťuje pracovně lékařskou péči. U zaměstnance pak název pozice, její náplň a přehled přijatých opatření k ochraně zdraví pro tuto pozici.
Legislativa
Zákony, které mají přímou souvislost s kategorizací prací, jsou zejména tyto:
- Zákon č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví (§ 37)
- Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce (§ 102, odstavec 3)
- Zákon č. 309/2006 Sb., požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
- Vyhláška č. 432/2003 Sb. (v ní jsou stanoveny pravidla pro rozřazení prací do jednotlivých kategorií)
- Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
- Nařízení vlády č.1/2008 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením