Zdraví je základním předpokladem pro plný výkon práce. Existují však zaměstnání, které jsou zdraví více či méně nebezpečná. Je u nich vysoké riziko vzniku pracovních úrazů, či nemocí z povolání. Jak se na tuto situaci dívá zákon? Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele a jaké jsou úrovně nebezpečnosti jednotlivých prací? Toto vše probereme v rámci následujícího článku.

Jedná se vlastně o metodu pro hodnocení úrovně zátěže zaměstnance zdravotními riziky při práci. Zjednodušeně řečeno, jak moc je výkon dané práce pro člověka zdravotně nebezpečný. Jde o velmi rozsáhlou databázi stavu pracovních podmínek a rovněž představuje jednotný systém pro posuzování zdravotního rizika pro zaměstnance napříč celým pracovním trhem.

Tabulka kategorizace prací

  • 1. kategorie - nepříznivý vliv na zdraví velmi nepravděpodobný (typicky většina administrativních prací)
  • 2. kategorie - nepříznivý vliv na zdraví ve výjimečných případech (typicky u zdravotně citlivějších jedinců, jinak v nich nejsou překračovány hygienické limity)
  • 3. kategorie - typ práce, u které jsou trvale překračovány hygienické limity (zároveň se nelze za pomoci technických opatření dostat pod stanovenou úroveň hygienických limitů. Je zde častější riziko výskytu nemoci z povolání)
  • 4. kategorie - typ práce, u kterého hrozí vysoké riziko poškození zdraví

Povinnosti zaměstnavatele při výskytu rizikových prací v jeho pracovišti

  • zajistit mimořádná měření pro ověření tohoto stavu
  • zjistit příčinu překročení limitních ukazatelů u daných měření
  • dodržovat mlčenlivost o výsledcích měření u jednotlivých zaměstnanců
  • evidovat počty směn a četnost lékařských prohlídek u zaměstnanců, kterým je přidělena riziková práce
  • tyto data skladovat po dobu 10 let od ukončení expozice (případně po dobu 40 let od expozice, pokus se jedná o práce s chemickými karcinogeny, azbestem, rizikem fibrogenního prachu ...)

Hodnotící faktory

Pro zařazení do správné kategorie práce je stanovena celá řada kritérií. Pro vliv na zdraví při práci se proto sleduje:

  • hluk
  • prach
  • zátěž chladem
  • chemické látky
  • neionizující záření a elektromagnetické pole
  • fyzická zátěž
    • spojená s ruční manipulací s břemeny
    • převážně dynamická, vykonávaná malými svalovými skupinami
    • převážně dynamická, vykonávaná velkými svalovými skupinami
    • převážně statická, vykonávaná malými svalovými skupinami
  • vibrace
  • pracovní poloha
  • zátěž teplem
  • psychická zátěž
    • práce monotónní
    • práce ve třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu
    • práce ve vnuceném tempu
    • práce pouze v nočních směnách
  • zraková zátěž
    • používání zvětšovacích přístrojů a pomůcek
    • nutnost rozeznávání kritických detailů
    • neodstranitelné oslňování
    • sledování obrazovek
  • práce s biologickými činiteli
  • práce ve zvýšeném tlaku vzduchu

Při zařazení do druhé až čtvrté kategorie je nutné provést v těchto oblastech měření. Ty však nemůže provést zaměstnavatel nebo zaměstnanec, ale jen osoba s patřičným povolením pro konkrétní typ měření.

Pokud se při výkonu práce objevuje více nepříznivých faktorů, tak se kategorie stanoví dle toho nejméně příznivého (nejhoršího) z nich.

Nejčastějším důvodem pro zařazení do rizikovějších kategorií je vysoká hladina hluku.

Náklady spojené se zajišťováním ochrany při práci hradí v naprosté většině případů zaměstnavatel.

Náležitosti oznámení či návrhu na zařazení do kategorie prací

Jedná se o povinnost zaměstnavatele a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu práce. U prací v kategorii č.2 stačí zaslat oznámení. U kategorií 3 a 4 se posílá návrh krajské hygienické stanici.

Toto oznámení či návrh musí obsahovat identifikaci zaměstnavatele: název, IČ, statutárního zástupce, adresu provozovny a kontakt na organizaci či lékaře, který zajišťuje pracovně lékařskou péči. U zaměstnance pak název pozice, její náplň a přehled přijatých opatření k ochraně zdraví pro tuto pozici.

Legislativa

Zákony, které mají přímou souvislost s kategorizací prací, jsou zejména tyto:

  • Zákon č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví (§ 37)
  • Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce (§ 102, odstavec 3)
  • Zákon č. 309/2006 Sb., požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
  • Vyhláška č. 432/2003 Sb. (v ní jsou stanoveny pravidla pro rozřazení prací do jednotlivých kategorií)
  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
  • Nařízení vlády č.1/2008 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
Hledejte práci na Pracomatu:
Místo práce:
Profese, obor:
Klíčová slova:
Rychlé odkazy k práci v regionech:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Před odesláním komentáře byste měli vědět, jak pracujeme s vašimi osobními údaji.

Důvodem pro zpracování osobních údajů je oprávněný zájem poskytovatele. Při odeslání komentáře zpracováváme tyto osobní údaje - jméno, email a vaši IP adresu. Jméno používáme pro oslovení při případné odpovědi. Jméno můžete nahradit i přezdívkou. Email (je nepovinný, nemusíte ho vyplňovat) používáme pouze pro odeslání notifikačního emailu se zprávou, že vám někdo odpověděl na váš dotaz, případně rovnou pošleme odpověď na váš dotaz. Email pro jiné účely nepoužíváme. IP adresu využíváme výlučně pro ochranu formuláře před spamem. Registraci na ÚOOÚ najdete zde. Případné úpravy osobních údajů a žádosti o smazání můžete vyřídit emailově na ahoj@pracomat.cz.