Pracovní oděvy a ochranné pracovní pomůcky

Dnes si rozebereme téma pracovní oděvů a ochranných pomůcek. Zejména kdo má nárok na ochranné pomůcky, prostředky nebo pracovní oblečení. Jak často je zaměstnavatel povinen tyto věci obměňovat a kdo je má zaplatit. Zákoník práce se nároku na pracovní oděv a obuv věnuje v paragrafu 104, kde se dozvíme základní informace o tomto tématu. Více do hloubky ho však řeší až další navazující předpisy. Pokud vás tedy zajímá, jaké jsou povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s pracovními oděvy, tak je tu pro vás následující článek.

V souvislosti s tímto se můžeme setkat se zkratkou OOPP. Ta znamená osobní ochranné pracovní prostředky. Jedná se o takové prostředky, které napomáhají udržet bezpečnost při práci, ale zároveň nijak neomezují při vykonávání pracovní činnosti. Tuto problematiku upravuje Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. V něm je mimo jiné definováno, co z pohledu zákona je ochranným prostředkem a co jím naopak není. Další zkratkou, která nám může v této souvislosti na chvíli zamotat hlavu je MČDP. Tím se myslí mycí, čistící a dezinfekční prostředky. Z Evropské Unie pak pochází NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/425 o osobních ochranných prostředcích.

Nárok na pracovní oděv od zaměstnavatele

Často se lze setkat s dotazem, zda je zaměstnanec povinen hradit pracovní oděvy. Zde je zásadní rozdělení, zda se jedné o běžný pracovní oděv, nebo osobní ochranné pracovní prostředky. V prvním případě (například oblečení do kanceláře nebo jiného provozu kde nejsou žádné zvláštní bezpečnostní rizika) zaměstnavatel nemá povinnost přispívat nebo plně dotovat takovéto oblečení. U ochranných pomůcek je situace jiná a přesně opačná - zaměstnavatel je hradí plně.

Zaměstnavatel má rovněž povinnost v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, poskytnout zaměstnanci pracovní oděv nebo obuv. Bohužel co je to mimořádné opotřebení nebo znečištění není blíže specifikováno. Záleží vždy na posouzení míry znečištění zaměstnavatel. Pokud s ním zaměstnanec nesouhlasí a zároveň se mu po diskuzi se zaměstnavatelem nepodaří dohodnout na změně, tak je další instancí Inspektorát Práce.

V praxi se můžeme setkat i s tzv. jednotným oblečením (či stejnokrojem). Jedná se například o trika s logem společnosti, které používají zaměstnanci v některých obchodech. Díky nim lze snadno rozlišit, kdo v prodejně pracuje a zákazníci vědí na koho se obrátit. V tomto případě samozřejmě nejde o ochranné pracovní prostředky, ale zaměstnavatel toto oblečení zajišťuje na své náklady.

Jak často je nárok na pracovní obuv nebo oděv

Často zmiňovanou otázkou je rovněž kolikrát do roka má nárok zaměstnanec na obuv a oděvy. Neexistuje obecná odpověď, protože záleží na konkrétních podmínkách dané pracovní činnosti. Obvykle je to řešeno formou vnitropodnikového předpisu nebo směrnice. Nicméně pokud ochranná pracovní pomůcka či oděv ztratí svoje ochranné vlastnosti dříve, než je doba určená směrnicí, musí zaměstnavatel stejně zajistit výměnu za nový a funkční kus. Protože povinnost zaměstnavatele je daná propuštění ze zdravotních důvodů, který je nadřazený vnitropodnikovým pravidlům.

Takže pokud si kladete otázku, jak často mám nárok na pracovní obuv nebo oděv, tak vždy když původní kus přestane plnit svůj účel anebo pokud uplynula patřičná doba pro výměnu dle interního předpisu. Typicky nárok na nové montérky může být každý rok, protože po této době už nemusí být schopny plnit svoji původní funkci.

Další povinnosti zaměstnavatele s ohledem na bezpečnost práce

Na základě podmínek práce je zaměstnavatel povinen zpracovat vlastní přehled potřebných ochranný pracovních prostředků, stejně jako mycích, čistících a dezinfekčních látek. Samozřejmě pokud to charakter práce vyžaduje.

Pro rozlišení jednotlivých prací z pohledu jejich "čistoty" se používá následující typologie, u které je uvedeno i doporučené množství jednotlivých prostředků. To není závazné a v praxi by jich mělo být poskytnuto tolik, aby dokázaly uspokojit potřebu zaměstnanců s ohledem na vykonávanou pracovní činnost.

Typy práce z pohledu míry znečištění

V případě, že všechna rizika na pracovišti nelze dostatečně vykrýt technickými opatřeními, nebo organizací práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout bezplatně zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a případně i ochranné nápoje. Důležité je, že je pracovní oděv placený zaměstnavatelem. Ten za něj nesmí chtít finanční protiplnění od zaměstnance. I přesto to občas, někteří zaměstnavatelé zkouší, nicméně na takové chování nemají nárok.

Doporučená množství mycích a čisticích prostředků

Časté dotazy

Co když zaměstnanec nemůže nosit pracovní obuv?

V praxi může nastat situace, kdy zaměstnanec nemůže ze zdravotních důvodů nosit obuv, která je potřebná pro řádné a bezpečné vykonávání práce. Může se jednat třeba o alergii na materiál bot. V takovém případě je zaměstnavatel povinen zajistit na svoje náklady takové ochranné osobní prostředky, které budou v souladu se zaměstnancovým zdravotním omezením.

Může si zaměstnanec vybrat pracovní obuv?

Odpověď souvisí s předcházející otázkou. V případě, že používání nebrání žádné zdravotní důvody, tak zaměstnanec právo si vybrat nemá. Pochopitelně v případě, že zaměstnavatel tento benefit poskytuje, tak ho využít možné je.

Je možné pracovní oděvy pronajímat?

Rozhodně ano. Nejčastěji zaměstnavatelé pracovní oděvy a ochranné pomůcky nakupují sami a zajišťují praní, žehlení, výměnu, opravy, atd. Možností je ale i pronájem pracovních oděvů (v Česku jej poskytuje např. finská společnost Lindström). To je nejen v souladu s udržitelným podnikáním, ale především to outsourcuje veškeré řešení čištění a stavu pracovního oblečení - praní, žehlení, opravy, nebo případná výměna, to mimo jiné snižuje spotřebu oděvů.

Lindström a podobné společnosti znají pravidla bezpečnosti práce v každém odvětví, takže umí vybrat a doporučit ideální pracovní oděvy. Pro pracovní oblečení si pravidelně přijíždí, odváží špinavé a vrací čisté. Pokud jsou oděvy poničené, postarají se o jejich opravu, případně je nahradí úplně novým kusem.

Co dělat, když zaměstnanec odmítá pracovní obuv nebo oděv?

V první řadě je důležitý důvod proč tomu tak je. Pokud je to jen o "pocitu" zaměstnance, tak má povinnost tyto ochranné pomůcky nosit (pokud to charakter práce a vnitřní předpisy vyžadují). V případě, že stále a vytrvale odmítá to může vyústit až v propuštění z důvodů porušování pracovní kázně. Další možností je omezení ze zdravotních důvodů. Viz. předchozí dvě otázky, takže buď zkusit najít alternativu která plní ochrannou funkci a zároveň je vhodná s ohledem na zdravotní stav zaměstnance. Pokud to není možné, tak musí být zaměstnanec přeřazen na jinou práci a v případě, že ani toto není možné, tak je řešením propuštění ze zdravotních důvodů.

Konec pracovního poměru a vrácení pracovního oděvu?

Zaměstnanec je povinen při skončení pracovního poměru vrátit pracovníky pomůcky a prostředky mu zaměstnavatelem poskytnuté. Sem se samozřejmě řadí i pracovní oblečení a obuv. Na co však zaměstnavatel nemá právo, je vrácení těchto předmětů ve stavu, v jakém byli při předání. Jelikož byli použity k výkonu práce, je pochopitelné, že došlo k jejich opotřebení . Může se to zdát jako samozřejmost, ale někteří zaměstnavatelé to takto zkoušejí. V této situaci může dojít i k tomu, že zaměstnanec odchází a chce pracovní oděvy odkoupit. To je na jeho domluvě se zaměstnavatelem. Opět by se mělo jednat o cenu, která zohledňuje stupeň opotřebení. Jelikož se však jedná o dobrovolnou dohodu obou stran, tak je na obou zúčastněných stranách, jak se dohodnou.

Má zaměstnanec nárok na praní pracovních oděvů?

Opět zde zásadní roli hraje rozlišení, zda se jedná "jen o pracovní oděv" nebo o osobní ochranné pracovní podmínky. V jejich případě (když se jedná o ochranné pracovní pomůcky) zaměstnavatel čištění či praní zajistit musí, v opačném případě může, ale není k tomu vázán zákonem či nařízením. Takže pokud máte pracovní tričko s logem firmy, nebo jste dostali firemní mikinu jako benefit (třeba dárek k narozeninám) tak nárok na čištění hrazené zaměstnavatelem není. V některých společnostech je praní pracovních oděvů zaměstnavatelem jedním z poskytovaných benefitů.

Co dělat, když zaměstnanec poškodí pracovní obuv nebo oděv?

Jednoznačná odpověď není a je třeba vždy vědět souvislosti ve kterých k poškození došlo. V případě, že se tomu tak stalo při výkonu práce, nejedná se pravděpodobně o chybu zaměstnance a bude mít nárok na nový kus a nebude řešit žádnou náhradu škody vůči zaměstnavateli. Situace se mění v případě, když k poškození dojde kvůli jeho lehkovážnosti nebo využití pro soukromé účely. V takovém případě může zaměstnavatel požadovat náhradu ceny. V praxi k takovým situacím příliš nedochází a pro všechny zúčastněné je snazší jednoduše "vyfasovat" nový kus a víc neřešit.

Dresscode

Aneb může zaměstnavatel nařizovat, jak mají být zaměstnanci v práci oblečeni? Ano, zaměstnavatel může pomocí interní směrnice stanovit předepsané firemní oblečení. Typicky se bavíme o zaměstnancích bank, obchodních zástupcích či některých úřednících, kde může být povinný oděv stanoven ve formě dlouhých kalhot, uzavřených bot a košile s dlouhým rukávem. V případě, že vám podobný styl oblékání není příjemný, doporučujeme se na dres codě zeptat již při příjímacím pohovoru. Pokud do firmy nastoupíte a budete seznámeni s jejími interními pravidly, tak vám nezbývá než standard v oblékání dodržovat.

Příklady pracovních oděvů a pracovních pomůcek s kterými se můžeme v praxi setkat podle typu provozu

Nejedná se o kompletní výčet všech ochranných pomůcek, ale spíše o pár příkladů pro lepší představu. Typicky nárok na pracovní zimní bundy, budou mít pracovníci, kteří pracují v nízkých teplotách atd...

Chladné prostředí

(může se jednat o venkovní práce během zimních měsíců nebo třeba mrazírny)

• Rukavice s teplou vložkou
• Obuv s teplou vložkou
• Čepice
• Zimní bunda či kabát s oteplovací vložkou

Výroba potravin

• Bílý pracovní plášť
• Hygienická obuv s protiskluzovou podrážkou
• Šátek nebo čepice proti padání vlasů

Stavba

• Bezpečnostní ochranná přilba proti poranění hlavy
• Vyztužené pracovní boty
• Pracovní rukavice
• Výstražná vesta
• Chrániče sluchu nebo protihluková přilba
• Bezpečností pás s lanem (pro práce ve výškách)

Svařování

• Svářečské brýle nebo kukla
• Svářečské kožené rukavice
• Ohnivzdorný oblek
• Pracovní obuv
• Svářečská zástěra

Práce s žíravinami

• Ochranná přilba nebo brýle
• Gumová kyselinovzdorná obuv
• Gumová zástěra
• Gumové rukavice
• Respirátor

Hledejte práci na Pracomatu:

Rychlé odkazy k práci v regionech:

Přidat komentář