Zálohy se neodvádějí v případě, že poplatník podniká nebo uskutečňuje jinou samostatnou výdělečnou činnost první rok. Další situací, kdy se neplatí zálohy je, pokud poplatník za předcházející rok zaplatil daň ve výši 30 000 Kč nebo méně.
Kdy se platí zálohy
| Poslední známá daňová povinnost v Kč | Výše zálohy | Kdy se záloha platí | Lhůta pro zaplacení |
| do 30 000 Kč | --- | neplatí se | neplatí se |
| nad 30 000 Kč a méně než 150 000 Kč | 40% | pololetně | Do 15. dne každého 6. měsíce zdaňovacího období |
| nad 150 000 Kč | 25% | čtvrtletně | Do 15. dne každého 3. měsíce zdaňovacího období |
Pololetní zálohy
Pololetní zálohy se uplatňují u poplatníků, kteří za předchozí rok zaplatili daň z příjmů v rozmezí: více než 30 000 Kč ale méně než 150 000 Kč, budou platit dvě zálohy ročně (pokaždé 40% z poslední známé daně).
Zálohy musí být zaplaceny do 15. června a 15. prosince. Pokud nejsou zaplaceny včas tak vzniká poplatníkovi povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení je ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní do dne splatnosti zálohované daně. Zálohy na daň se zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru.
Příklad:
Pan Novák v roce 2014 uhradil daň ve výši 60 000 Kč. Jelikož je podnikatel, vztahuje se na něj povinnost platit zálohy na daň z příjmu.V roce 2015 tedy uhradí dvakrát částku 24 000 Kč (60 000 * 0,4), a to k 15. červnu a k 15. prosinci.
Čtvrtletní zálohy
V případě, že předešlý rok poplatník zaplatil daň vyšší než 150 000 Kč, bude platit zálohy čtvrtletně. Zaplatí tedy čtyři zálohy ve výši 25% předchozí známé daně. Splatnost je k 15. březnu, 15. červnu, 15. září a 15. prosinci. Zálohy se opět zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru.
Příklad:
Pan Novák v roce 2014 uhradil daň ve výši 200 000 Kč. jelikož je podnikatel, vztahuje se na něj povinnost platit zálohy na daň z příjmu. V roce 2015 tedy uhradí čtyřikrát částku 50 000 Kč (200 000 * 0,25), a to k 15. březnu, 15. červnu, 15. září a k 15. prosinci.
Příjmy ze samostatné činnosti a příjmy ze zaměstnání a platba záloh na daň
V případě, že dílčí základ daně ze zaměstnání (§ 6závislá činnost zákona o dani z příjmu) tvoří více než polovinu z celkového základu daně, zálohy se nemusí platit.
Příklad:
Příjmy ze zaměstnání jsou 110 000 Kč a celkový základ daně ( závislá činnost a samostatná činnost) je 200 000 Kč, pak se nemusí zálohy platit.
Pokud dílčí základ daně ze zaměstnání tvořil 15 % až 50 % z celkového daňového základu, platí se zálohy podle výše uvedeného, ovšem s malou změnou. Výše záloh bude poloviční.
Jestliže bude dílčí základ daně méně než 15 % z celkového základu daně, zálohy budou dle výše uvedeného postupu.
Ukončení činnosti
Ukončení činnosti je nutno nahlásit finačnímu úřadu neprodleně.
Například:
Jestli se poplatník rozhodne činnost ukončit v pátek, tak v pondělí tuto skutečnost musí nahlásit finančnímu úřadu. je třeba tuto skutečnost nahlásit finančnímu úřadu. Poslední záloha na daň z příjmu bude hrazena po dni, ke kterému došlo k ukončení činnosti.
Komentáře
Dobrý den Ludmilo,
obecně má úřad na vyřízení vašeho dotazu 30 dní a domnívám se, že to stejné platí i pro paušální daň. Záloha stanovená v režimu paušální daně je splatná vždy do 20. dne kalendářního měsíce, za který se hradí - tedy i pro první měsíc.