Kapitola I - Infekce
Další kapitoly:
Kapitola III - Poruchy imunity, anemie, poruchy koagulace, krvácivé stavy
Kapitola IV - Poruchy endokrinní, výživy a přeměny látek
Kapitola V - Duševní poruchy a poruchy chování
Kapitola VI - Postižení nervové soustavy
Kapitola VII - Postižení oka, očních adnex, zraku
Kapitola VIII - Postižení ucha, bradavkového výběžku, sluchu
Kapitola IX - Postižení srdce a oběhové soustavy
Kapitola X - Postižení dýchací soustavy
Kapitola XI - Postižení trávicí soustavy
Kapitola XII - Postižení kůže a podkožního vaziva
Kapitola XIII - Postižení svalové a kosterní soustavy
Kapitola XIV - Postižení močové a pohlavní soustavy
Kapitola XV - Funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích
Obecné posudkové zásady
Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující výsledek interakce mezi infekčním agens, jeho množstvím, agresivitou, obranyschopností organismu a léčebným procesem. Přitom je nutno vzít v úvahu, že některá infekční agens mohou perzistovat v organismu pod kontrolou imunitního systému, případně s možnými reaktivacemi, mohou zůstat rezidua po akutním onemocnění, může dojít k přechodu do chronického stadia, jeden druh (typ) mikroorganismu může postihovat různé orgány nebo systémy. Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle funkčního postižení napadeného orgánu nebo systému, podle aktivity procesu a dopadu na celkovou výkonnost. Při posuzování míry poklesu pracovní schopnosti u infekčních postižení by mělo sledované období, rozhodné pro posouzení, trvat zpravidla jeden rok. Samotné prodělání infekce, bez funkčních poruch charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nepůsobí pokles pracovní schopnosti. Zjištění nosičství, i když je důvodem k vyloučení z některých pracovních činností, nepůsobí pokles pracovní schopnosti.
Položka 1 : Chronické virové hepatitidy - B,C, D
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je nutno zhodnotit funkční kapacitu jater podle biochemické a histologické aktivity (zánětlivé a fibrotické), poruchy metabolismu, encefalopatii, mimojaterní projevy a výsledek léčby. U chronické virové hepatitidy B se hodnotí sérologický průkaz HBsAg, HBeAg a příslušných protilátek, kvantitativní hodnocení viremie a odezva na protivirovou léčbu, jaterní biopsie a stanovení gradingu a stagingu. U chronické virové hepatitidy C se hodnotí sérologický průkaz anti-HCV, molekulárně genetický průkaz HCV RNA, jaterní biopsie a stanovení gradingu a stagingu. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující dopad vlastního postižení jater a mimojaterních projevů na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Postižení po hepatitidě A, pokud funkční poruchy mají charakter dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, se posuzují srovnatelně.
Minimální funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 10-15 %)
S minimální biochemickou a histologickou aktivitou, nekomplikovaný průběh nebo stabilizované stavy s nízkou sérokonverzí HBsAg do anti-HBs, stavy s nízkou virovou náloží, ve fázi imunotolerantní, stavy se zvýšenou unavitelností.
Lehké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 20-35 %)
Ve fázi imunoaktivní, s lehce zvýšenou biochemickou a histologickou aktivitou, s lehkými komplikacemi, s lehkým poklesem celkové výkonnosti při běžném zatížení.
Středně těžké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 40-60 %)
Se zvýšenou biochemickou a histologickou aktivitou, kompenzovaná cirhóza, závažné mimojaterní projevy, kde poruchy mají rozsah středně těžké poruchy, se středně těžkým poklesem výkonnosti při běžném zatížení, podle rozsahu postižení
Těžké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 70-80 %)
Dekompenzovaná cirhóza, těžké mimojaterní projevy, kde poruchy mají rozsah více než polovinu stupnice úplné poruchy nebo s asociací s hepatocelulárním karcinomem nebo konečná stadia s indikací k transplantaci jater.
Položka 2 : Infekce HIV/AIDS
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit virovou nálož a počet CD4+ lymfocytů, výsledek léčby, přítomnost oportunní infekce, syndrom chátrání, HIV encefalopatie, polyneuropatie, rozvoj nádorů a dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost.
Lehké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 10-15 %)
Stadium A1, A2, A3, asymptomatické stadium, perzistující generalizovaná lymfadenopatie.
Středně těžké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 25-40 %)
Stadium B1, B2.
Těžké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 50-60 %)
Stadium B3, C1.
Zvlášť těžké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 70-80 %)
Stadium C2, C3, těžké oportunní infekce, syndrom chátrání, encefalopatie, rozvoj nádorů.
Položka 3 : Neuroinfekce - Herpetická encephalitida
Jako chronické neuroinfekce se mohou manifestovat cytomegalovirová infekce, enterovirová infekce u osob s agamaglobulinemií, spalničky, syfilis, tuberkulóza, brucelóza, kandidová a aspergilová infekce a další.
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit následky infekce, a to anatomické a funkční, zejména postižení mozkových nervů, parézy, sekundární epilepsii, postižení intelektu, kognitivních funkcí, poruchy chování, dále následky na pohybovém ústrojí, smyslových nebo jiných orgánech a dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost a schopnost zvládat denní aktivity.
Minimální funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 10-15 %)
Zvýšená unavitelnost.
Lehké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 20-35 %)
Lehká motorická, senzorická nebo kognitivní dysfunkce.
Středně těžké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 40-60 %)
Středně těžká motorická, senzorická nebo kognitivní dysfunkce, nestabilní sekundární epilepsie, podle rozsahu a tíže postižení.
Těžké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 70-80 %)
Těžká motorická, senzorická nebo kognitivní dysfunkce.
Položka 4 : Lymeská borrelióza
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit závažnost postižení nervové soustavy, kůže, kloubů a srdce, výsledek imunologického vyšetření ELISA a imunoblotu (W-B), zda jde o přechod infekce do vleklého průběhu, zda a jak často dochází k relapsům nebo zda jsou již změny trvalé.
Minimální funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 10-15 %)
Zvýšená unavitelnost, artralgie.
Lehké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 20-35 %)
Kožní forma s acrodermatitis chronica atrophicans, chronické mírně aktivní artritidy, lehký pokles srdečního výkonu při běžném zatížení.
Středně těžké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 40-60 %)
Kde poruchy mají rozsah středně těžké poruchy, se středně těžkým poklesem výkonnosti při běžném zatížení.
Těžké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 70-80 %)
Chronické pozdní stadium s chronickou encefalitidou, subakutní encefalopatií a těžkým postižením kognitivních funkcí a intelektu, kloubní forma s těžkým postižením kolenních kloubů a pohyblivosti.
Položka 5 : Toxoplasmóza
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba podle klinické manifestace zhodnotit o jakou formu se jedná (získaná toxoplasmóza u imunokompetentní osoby, získaná toxoplasmóza u imunodeficientní osoby, oční forma, kongenitální forma nebo toxoplasmóza v graviditě), rozlišit chronickou latentní infekci od akutní infekce a chronické aktivní infekce a posoudit funkční postižení zasažených orgánů a jeho dopad na celkovou výkonnost.
Lehké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 10-20 %)
Izolované postižení některých orgánů s lehkou poruchou funkce.
Středně těžké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 30-60 %)
Zejména u imunodeficientních, s diseminací do různých orgánů, s projevy encefalitidy, pneumonitidy, myokarditidy, chorioretinitidy.
Těžké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 70-80 %)
Těžké snížení psychické a fyzické výkonnosti a postižení zraku.
Položka 6 : Růže (erysipelas)
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit následky prodělané akutní nebo recidivující infekce, pokud jsou dlouhodobého nebo trvalého charakteru, lokální i celkový stav (zánětlivou aktivitu) a dopad na
celkovou výkonnost. Pokud je důsledkem prodělané streptokokové infekce lymfedém končetiny, zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle položky 9, oddíl B, kapitola IX.
Položka 7 : Mimoplicní mykobakteriózy
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit jaký orgán nebo systém je postižen (centrální nervový systém, kosti, klouby, páteř, pleura, perikard, trávicí trakt včetně jater, močopohlavní ústrojí, pobřišnice) a jaký
je funkční rozsah postižení. Přitom je třeba zohlednit délku terapie extrapulmonální tuberkulózy, její případné následky, zda jde o senzitivní nebo rezistentní formu, zda jde o postižení imunokompromitované osoby.
Lymfadenopatie nebo kožní formy
(míra poklesu pracovní schopnosti 10 %)
Lehké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 20-30 %)
Urogenitální forma, nekomplikovaný průběh postižení gastroinstestinálního traktu, granulomatózní hepatitida, otitida, infekce oka (chorioidální tuberkulomy, uveitida, otitida) s ohledem na postižení vizu.
Středně těžké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 50 %)
Pozdní střevní obstrukce nasedající na granulomatózní zánět střev nebo peritonea.
Těžké funkční postižení
(míra poklesu pracovní schopnosti 70-80 %)
Akutní miliární tuberkulóza, kryptická miliární tuberkulóza, pozdně generalizovaná forma, nereaktivní tuberkulóza s velkým množstvím mikroorganismů a s malou tkáňovou odpovědí (septická nebo tyfoidní forma), tuberkulózní meningitida, skeletální forma, zvl. spondylodiscitidy (Pottova nemoc), Pottovy paraplegie, perikarditidy, laryngeální tuberkulóza během léčení, multirezistentní formy nebo stavy na dlouhodobé terapii (pokud potrvá déle než jeden rok).
Položka 8 : Infekce kardiovaskulární
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit následky prodělané infekce (endokarditida, myokarditida, perikarditida, mediastinitida), pokud jsou dlouhodobého nebo trvalého charakteru, dopad na funkci kardiovaskulárního systému, srdeční výkon a na celkovou výkonnost. Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle položky 1 nebo 5, oddíl A, kapitola IX.
Položka 9 : Infekční postižení pohybového systému
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit následky prodělané infekce, pokud jsou dlouhodobého nebo trvalého charakteru, dopad na funkci pohybového a nosného systému a na celkovou výkonnost. Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle položky 1 nebo 2, oddíl A, kapitola XIII.
Položka 10 : Infekce močopohlavního ústrojí
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit dlouhodobé nebo trvalé následky prodělané infekce, recidivujících nebo chronických infekcí, ve vztahu k poškození funkce ledvin a chronické renální insuficienci. Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně podle položky 2, 4, 6 , oddíl A, kapitola XIV.
Položka 11 : Jiné infekce
Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit následky prodělané infekce, pokud jsou dlouhodobého nebo trvalého charakteru, rozsah a tíži postižení zasažených orgánů a systémů a dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost. Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle převažujícího typu zdravotního postižení srovnatelně s příslušnými zdravotními postiženími.