ČÁST TŘETÍ
NÁLEŽITOSTI SOUDCŮ
§ 28 Plat
(1) Soudci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví podle počtu let započtené doby pro soudce
okresního soudu | krajského soudu | vrchního soudu | |
0,88 | 0,96 | 1,05 | do ukončení 5. roku |
1,01 | 1,09 | 1,17 | od počátku 6. roku |
1,14 | 1,26 | 1,33 | od počátku 9. roku |
1,22 | 1,35 | 1,47 | od počátku 12. roku |
1,30 | 1,44 | 1,60 | od počátku 15. roku |
1,35 | 1,53 | 1,68 | od počátku 18. roku |
1,39 | 1,56 | 1,72 | od počátku 21. roku |
1,43 | 1,59 | 1,75 | od počátku 24. roku |
1,46 | 1,64 | 1,80 | od počátku 27. roku |
1,51 | 1,67 | 1,84 | od počátku 30. roku. |
(2) Platový koeficient stanovený v odstavci 1 se zvyšuje
a) místopředsedovi okresního soudu s nejvýše 14 senáty o 0,09, s 15 až 30 senáty o 0,11, s 31 až 45 senáty o 0,13 a s více než 45 senáty o 0,15,
b) předsedovi okresního soudu s nejvýše 14 senáty o 0,22, s 15 až 30 senáty o 0,25, s 31 až 45 senáty o 0,28 a s více než 45 senáty o 0,31,
c) soudci krajského soudu, který rozhoduje jako samosoudce, o 0,07,
d) předsedovi senátu krajského soudu o 0,09,
e) místopředsedovi krajského soudu o 0,18,
f) předsedovi krajského soudu o 0,40,
g) předsedovi senátu vrchního soudu o 0,12,
h) předsedovi kolegia vrchního soudu o 0,18,
ch) místopředsedovi vrchního soudu o 0,26,
i) předsedovi vrchního soudu o 0,50.
(3) Soudci Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,84. Platový koeficient soudce se zvyšuje
a) předsedovi senátu Nejvyššího soudu a předsedovi senátu Nejvyššího správního soudu o 0,15,
b) předsedovi kolegia Nejvyššího soudu a předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu o 0,23.
(4) Předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50.
(5) Místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,27.
(6) Soudci, který na příkaz předsedy soudu zastupuje v plném rozsahu činnosti po dobu delší než čtyři týdny nepřítomného soudce, vykonávajícího vyšší funkci, náleží od prvého dne zastupování zvýšení koeficientu stanovené v odstavci 2 nebo 3 pro funkci zastupovaného soudce; dosavadní zvýšení koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) soudci po dobu zastupování nenáleží. Zvýšení koeficientu nenáleží, je-li zastupování součástí pracovních povinností soudce.
(7) Po dobu dočasného přidělení k jinému soudu náleží soudci dosavadní plat nebo plat, který by mu náležel při trvalém výkonu funkce, pro jejíž výkon byl k jinému soudu dočasně přidělen, je-li tento plat vyšší.
§ 29
(1) Soudci je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas.3) To neplatí o práci přesčas konané v noci4) a v den pracovního klidu.5)
(2) Za hodinu práce přesčas uvedené v odstavci 1 větě druhé náleží soudci část platu stanoveného podle § 28 odst. 1 a 2 připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas konal, zvýšená o 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se soudce s předsedou příslušného soudu nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li příslušný předseda soudu soudci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, náleží soudci část platu a její zvýšení podle věty první.
§ 30
(1) Soudci náleží vyšší platový koeficient od prvého dne kalendářního měsíce, v němž dosáhl počtu let stanoveného v § 28 odst. 1.
(2) Soudci náleží zvýšení platového koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke skutečnosti, která zakládá nárok na toto zvýšení; nárok zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž pominula skutečnost odůvodňující zvýšení platového koeficientu. Při souběhu nároků na zvýšení platových koeficientů náleží soudci pouze zvýšení platového koeficientu, které je vyšší.
§ 31 Způsob určení platového koeficientu
(1) Do doby stanovené v § 28 odst. 1 pro určení platového koeficientu (dále jen "rozhodná doba") se započítává
a) doba výkonu funkce justičního čekatele a justičního kandidáta,
b) doba výkonu funkce soudce,
c) soudcem prokázaná doba jiné právní praxe po získání právnického vysokoškolského vzdělání.
(2) Doba, po kterou soudce nemohl vykonávat tuto funkci z důvodů uvedených ve zvláštním zákoně,6) se posuzuje jako doba podle odstavce 1 písm. b).
(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může ministr spravedlnosti započíst i jiné doby, než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2.
(4) Do rozhodné doby se započítává také doba
a) výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby,
b) mateřské a rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské a rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštních předpisů,7) pokud se soudce současně nepřipravoval v denním studiu8) na povolání, nebo doba osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let a
c) doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci nepřesahující tři měsíce v kalendářním roce.
(5) Při hodnocení rozhodné doby pro zvýšení platového koeficientu soudci okresního soudu z 1,01 na 1,14, krajského soudu z 1,09 na 1,26 a vrchního soudu z 1,17 na 1,33 lze postupovat podle předchozích ustanovení pouze za podmínky, že soudce v jejím průběhu skutečně vykonával funkci soudce nejméně po dobu tří let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4. Do splnění podmínky stanovené ve větě první náleží soudci okresního soudu plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,01, krajského soudu ve výši 1,09 a vrchního soudu ve výši 1,17; po jejím splnění se rozhodná doba určí podle postupu stanoveného v odstavcích 1 až 4.
(6) Soudci se započítají ke dni účinnosti tohoto zákona do rozhodné doby všechny doby, které byly započteny podle předchozích předpisů.
§ 32 Náhrady výdajů
(1) Soudci náleží
a) víceúčelová paušální náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. a) a l) ve výši 5,5 % platové základny,
b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. c), e), f), g), h) a ch).
(2) Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží
a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to
1. předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu ve výši 51 % platové základny,
2. místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu ve výši 30 % platové základny,
b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch),
c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši dvojnásobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.2)
§ 33 Naturální plnění
(1) Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží naturální plnění podle
a) § 6 odst. 1 písm. d) bez nároku na náhradu výdajů spojených s užíváním bytu,
(2) Předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu náleží dále naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu podle § 6 odst. 1 písm. b).
(3) Předsedovi vrchního soudu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b) a i).