Mateřská dovolená je určená k tomu, aby ženě umožnila soustředit se na péči o dítě a zároveň jí poskytla finanční jistotu během této doby. Pro maminky, které mají v tomto období spoustu jiných starostí se to může zdát komplikované a proto vše co se týče mateřské vysvětlíme v následujícím článku.
Obsah článku
- Co je to mateřská dovolená
- Délka mateřské dovolené
- Nestandardní situace
- Mateřská dovolená pro otce
- Jaký je rozdíl mezi rodičovskou, mateřskou dovolenou a otcovskou?
Co je to mateřská dovolená
Mateřská dovolená definována § 195 ZP a pokud se budeme držet formálního jazyka, pak:
V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů (37 týdnů pokud jde o dvojčata nebo vícerčata). Jedná se o důležitou osobní překážku (ve smyslu § 191 ZP), během které je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci.
Když to převedeme do lidské řeči, tak to znamená že na mateřskou dovolenou máte nárok automaticky a zaměstnavatel nic neschvaluje. Jejím smyslem je ať se žena nestresuje prací ve finální fázi těhotenství (u mnoha profesí práce ani fyzicky není možná) a když to řekneme jednoduše, tak má prostě nárok na volno z práce.
Po dobu čerpání mateřské dovolené nepřísluší náhrada mzdy nebo platu. Ani mateřská dovolená sama o sobě neznamená žádnou finanční dávku. Tou je až peněžitá pomoc v mateřství. Rozdíl mezi nimi si hned vysvětlíme.
Mimochodem, mateřská dovolená se počítá do nároku na starobní důchod, jako tzv. náhradní doba pojištění.
Mateřská dovolená vs peněžitá pomoc v mateřství
V kontextu české legislativy, peněžitá pomoc v mateřství a mateřská dovolená jsou dva pojmy, které se vztahují na období, kdy žena očekává nebo porodila dítě.
- Mateřská dovolená je období, během kterého má žena právo být doma s novorozencem.
- Peněžitá pomoc v mateřství je dávka, kterou žena dostává během části mateřské dovolené.
Takže oba pojmy - peněžitá pomoc v mateřství a mateřská dovolená - jsou úzce spojeny. Jeden bez druhého v podstatě neexistuje, protože obě jsou součástí stejného procesu - péče o novorozence.
Peněžitá pomoc v mateřství
Peněžitá pomoc v mateřství, někdy také označovaná jako "mateřská", je finanční podpora poskytovaná státem pro matky (za jistých podmínek i otce), které jsou v období těhotenství a mateřství. Má pomoci matkám zvládnout finanční nároky v období, kdy se starají o novorozence a nejsou schopné pracovat.
Výše peněžité pomoci v mateřství je vypočítána na základě průměrného denního vyměřovacího základu.
Aby měla žena nárok na tuto peněžitou pomoc, musí splňovat určité podmínky, jako je účast na nemocenském pojištění a splnění minimálního počtu dnů pojištění v určeném období.
Podrobněji se tématu peněžité pomoci v mateřství věnujeme v tomto článku.
Nárok na mateřskou dovolenou
Znova připomenou, že MD není to stejné jako PPM. Zatímco pro PPM (finanční podporu) musíte splnit specifické podmínky, pro mateřskou dovolenou je podmínka jen jedna. A to je těhotenství.
MD je totiž pracovněprávní institut, který zajišťuje, že zaměstnankyni nesmí zaměstnavatel v době těhotenství a určité doby po porodu vypovědět pracovní poměr, a že má právo být omluvena z práce.
Takže může nastat situace, kdy je matka zaměstnaná (krátkou dobu), proto nesplňuje podmínky pro přiznání PPM, ale ze zákona má nárok na mateřskou dovolenou. V takové situaci může rovnou od porodu pobírat rodičovský příspěvek a nebo zkusit získat PPM přes otce dítěte.
Nárok na dovolenou při MD
Mateřská dovolená se považuje z pohledu nároku na dovolenou za výkon práce. Tato informace vychází z § 348 ZP odst. 1. To znamená, že kompletní délka MD se bere jako výkon práce a vy neztrácíte nárok na "klasickou" dovolenou za toto období.
Další zajímavou informací je fakt, že pokud zaměstnanec požádá o dovolenou, která bude přímo navazovat na mateřskou dovolenou musí zaměstnavatel vyhovět. Oporou v zákoně je § 217 ods. 5 ZP. Je to poměrně nestandardní situace, protože v naprosté většině případů nemá zaměstnanec právo určit si dobu čerpání dovolené. Má pouze právo zažádat a je na zaměstnavateli zda to schválí.
Mateřská dovolená a OSVČ
OSVČ není v zaměstnaneckém poměru a proto nemá na mateřskou dovolenou nárok. Mateřská dovolená je pojem, který se týká pouze zaměstnanců. Když to vezmeme doslova, OSVČ nemá nárok na žádnou dovolenou. Na co však OSVČ může mít nárok je PPM - peněžitá pomoc v mateřství. Ale pouze za následujcícíh podmínek.
U OSVČ není nemocenské pojištění automaticky součástí toho sociálního, jak je tomu u zaměstnanců. Nárok na mateřskou mají jen ty OSVČ, které si nemocenské pojištění dobrovolně platí.
Výše pojištění i následná mateřská se vypočítávají z osobního vyměřovacího základu. Jednoduše lze říct, že čím více na platíte nemocenské pojištění, tím vyšší bude vaše PPM.
Matka (případně otec), jako osoba samostatně výdělečně činná má nárok na PPM za těchto podmínek:
- v den, kdy má být PPM udělena, musíte platit nemocenské pojištění nebo být v tzv. ochranné lhůtě.
- během posledních dvou letech před udělením dávky být součástí nemocenského pojištění po dobu nejméně 270 dnů.
- nemocenské pojištění si platíte alespoň 180 dní před začátku příjmu PPM
Délka mateřské dovolené
Je už mnoho let stejná a i v roce 2023 platí následující údaje.
- Pokud se narodí jedno dítě, ta je délka mateřské dovolené 28 týdnů.
- Pokud je to dvě nebo více dětí, tak je délka 37 týdnů.
Jen pro jistotu připomenu, že na mateřskou dovolenou se obvykle nastupuje 6-8 týdnů před porodem a proto je její délka po porodu 20 - 22 týdnů (29 -31 týdnů v případě vícerčat).
nástup na mateřskou dovolenou
§ 195 odst. 2 ZP, říká že "Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem."
Pojďme si to zase převést do lidské řeči:
- Očekávaný termín porodu poskytne váš ošetřující lékař
- Matka si může sama vybrat kdy v rozmezí osmi až šesti týdnů před porodem na mateřskou nastoupí. Zde dává zákon ženě možnost volby a za mě je to dobře. Ne všechny profese jsou stejné a ani všechna těhotenství neprobíhají stejně. Žena se může rozhodnout, zda to ještě "dva týdny vydrží" a nebo ne.
- Život nám připravuje mnohá překvapení a pochopitelně se může stát, že se dítě narodí předčasně. Tedy i dříve než kdy má žena oficiálně nastoupit na mateřskou dovolenou. V takovém případě se jako den nástupu na mateřskou dovolenou bere den narození dítěte. Její délka zůstává beze změny. Takže i kdyby před porodem nebyl čerpán ani den, po porodu náleží celých 28 (37) týdnů. Toto vychází z § 195 odst. 3 ZP.
Kdy podat žádost o mateřskou
Pochopitelně můžete kdykoliv poté co je stanový termín porodu. Jako rozumný termín mi přijde okolo 10 týdnů před porodem. Víte jaký je váš aktuální stav a můžete si rozmyslet zda chcete využít nástupu rovnou od začátku 8 týdne do porodu nebo raději nastoupíte během následujících dvou týdnů.
Samotný formulář dostanete vyplněný od gynekologa, a je pochopitelně dostupný i na pobočkách ČSSZ.
Kdy končí mateřská dovolená?
Poté co vyčerpáte její délku, což je obvykle 28 (či 37) týdnů její doby. A poté následuje rodičovská dovolená
Nestandardní situace
"Mateřská" a rizikové těhotenství
Riziokvé těhotenství, je pokud jsou matka nebo plod vystaveni potenciálnímu nebezpečí komplikací. Úroveň tohoto nebezpečí a jeho vážnost se vždy liší podle individuálních okolností. V takovém případě nejde žena na "předčasnou mateřskou" (nic takového neexistuje), ale je vlastně na nemocenské.
Na MD pak nastupuje klasicky 8 - 6 týdnů před termínem porodu. V tomto případě dává vždy smysl nastoupit až šest týdnů před očekávaným termínem, jelikož je zbytečné čerpat mateřskou když žena dostává nemocenskou.
Nárok na "mateřskou" po studiu
Ať už je těhotná studentka co ještě studuje, nebo se jedná o ženu co studia právě ukončila, je situace stejná.
Na mateřskou dovolenou mají nárok jen zaměstnankyně. Pokud proto žena není zaměstnaná, nárok na volno od zaměstnavatele (z logiky věci) ani mít nemůže.
Pokud jde o peněžitou pomoc v mateřství, tak platí stejné podmínky jako pro všechny ostatní. Tj. je třeba mít danou dobu nemocenského pojištění. A student není osobou nemocensky pojištěnou, nemá tudíž nárok na tuto dávku. Těhotná studentka co nepracuje, má po porodu rovnou nárok na rodičovský příspěvek.
Pozor, je tu však vyjímka!
Doba studia se však může započítat do doby účasti na pojištění. To v případě, kdy došlo k úspěšnému dokončení školy (máte maturitiní vysvědčení nebo vysokoškolský diplom) - musíte to doložit. A poté nastoupíte do zaměstnání, ve kterém jste nemocensky pojištěna. V tomto zaměstnání však do porodu nestihnete získat podmínku pojištění celých 270 dnů. Pak se pojištěnce do potřebných dnů započte i doba studia – pokud spadá do 2 let přede dnem nástupu na PPM.
Praktický příklad:
Žena 25.5 složila maturitní zkoušku. Od 1.8 je zaměstnaná. Poté zjistila, že je těhotná a termín porodu je 1.1. Nesplňuje potřebnou dobu pojištění pro PPM ze zaměstnání, ale protože už zaměstnaná je zbytek se jí vezme z doby studia. PPM proto dostane.
"Mateřská" a registrace na úřadu práce
Platí to stejné co pro studentky - nárok na peněžitou pomoc v mateřství není, protože nejste nemocensky pojištěni. Ode dne porodu je proto nárok na rodičovský příspěvek. Nárok na PPM by nezaměstnaným vznikl pouze v tzv. ochranné lhůtě z předchozího zaměstnání.
Co když se narodí mrtvé dítě?
Zákon (§ 195 odst. 4 ZP) - pamatuje i na tuto tragickou možnost. Pokud by k něčemu tak hroznému došlo, žena pochopitelně není schopna hned nastoupit do práce. Potřebuje čas na fyzickou i psychickou regeneraci. A ta musí být minimálně 14 týdnů.
Vzhledem k tomu, že nástup na "mateřskou" je obvykle 6 - 8 týdnů před porodem, tak její minimální délka po porodu za této situace je šest týdnů.
Úmrtí dítěte po porodu
Bohužel i taková situace může v krajním případě nastat. V takovém případě záleží zbývající doba MD na věku dítěte. Minimální doba trvání MD je totiž šest týdnů po porodu (§ 195 odst. 5 ZP) a zároveň § 198 odst. 2 ZP náleží po úmrtí dítěte dva týdny MD. Uvedu na pár příkladech:
- dítě zemře týden po porodu -> MD trvá šest týdnů po porodu
- dítě zemře pět týdnů po porodu -> MD trvá sedm týdnů po porodu
- dítě zemře osm týdnů po porodu -> MD trvá deset týdnů po porodu
Převzetí dítě do kojeneckého ústavu
Může se stát, že zdravotních důvodů se novorozenec dostal do kojenecké či podobného léčebného ústavu. I na toto zákon pamatuje (§ 198 odst. 2 ZP).
Pokud by se to stalo do šesti týdnů po narození dítěte (§ 195 odst. 5 ZP), tak k přerušení mateřské dovolené nedochází a žena je na ní dál.
Pokud by tato situace nastala po šesti týdnech od narození dítěte jsou tu dvě možnosti:
- matka dále čerpá mateřskou dovolenou
- matka se vrací do zaměstnání, dochází k "zapauzování MD" (viz § 198 odst. 2 ZP) a její nevyčerpanou část si může vybrat od doby opětovného převzetí dítěte z ústavu do své péče, maximálně do věku tří let dítěte. V teoretické rovině - pokud by pobyt dítěte v ústavu trval do doby jeho tří let věku, zbylá část mateřské dovolené propadá.
Odebrání dítěte
Pokud by dítě bylo odebráno z péče rodičů, protože se o něj nestarají a bylo svěřeno do náhradní péče, tak opět po dobu ve které o dítě nepečují ztrácejí nárok na mateřskou dovolenou. A k žádnému "zaupazování" jako u situace kdy je dítě dočasně od matky ze zdravotních důvodů tu nedochází. A nárok na MD končí po uplynutí její původní délky.
Převzetí do péče
Nárok na mi má i člověk, který převezme dítě do do péče nahrazující péči rodičů. V takovém případě je délka MD 22 týdnů (nebo 31 v případě dvou nebo více dětí). Zdrojem pro tuto informaci je §197 odst. 2 ZP.
Toto však platí jen do jednoho roku dítěte.
- Pokud by k převzetí do péče došlo u dítěte, které má více než jeden rok MD by vůbec nebyla.
- Pokud by dítěti chybělo k dovršení jednoho roku pět týdnů, pak by i délka MD byla pět týdnů.
Mateřská dovolená pro otce
Peněžitá pomoc v mateřství pro otce
Na MD může jít i otec dítěte. Ale jsou zde jisté odlišnosti.
Nárok otce na MD zakládá § 32 odst. 1 Zákona o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.), který uvádí následující:
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu podle odstavce 7, že bude pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.
Pojďme si to říct trochu jednodušeji:
- otec může nastoupit na MD a pobírat PPM za předpokladu, že se na tom se ženou písemně dohodnou. Tato dohoda je poté součástí žádosti o PPM.
- otec může nastoupit na MD a pobírat PPM až po skončení šestinedělí. Z toho důvodu je délka jeho MD (a i pobírání PPM) kratší - 22 týdnů u jednoho dítěte a 31 týdnů, pokud se narodilo dva a více dětí
Formulář
Otec musí v této situaci vyplnit formulář "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče". Ten je dostupný online nebo na pobočkách ČSSZ. Dále bude potřebovat výše uvedenou "Dohodu s matkou o převzetí dítěte do péče". Nejsnadnější řešení je předat tyto dokumenty zaměstnavateli, který s úřady vykomunikuje vše potřebné.
Proč by měl být otec na mateřské?
Nemohu mluvit za všechny, ale znám poměrně dost případů ze svého okolí či lidí, kteří se na mě obrátili s žádostí o pomoc. A hlavním důvodem jsou ve většině případů finance. Pokud má otec vyšší mzdu, má i vyšší PPM. A proto může být pro rodinu zajímavé, když tuto dávku čerpá otec. Protože u čerpání PPM může i nadále (za určitých podmínek) pracovat.
Může otec na mateřské pracovat?
Upřímně, toto je taková lehce šedá zóna. Ale v praxi velmi často využívaná. Příjemce PPM může vykonávat pracovní činnost, jen to nesmí být ta stejná ze které má nárok na PPM. Pokud by pracoval pro jiného zaměstnavatele, potřebuje k tomu souhlas toho původního. U DPP a DPČ tyto limity neplatí. Na druhou stranu pro větší příjem nejsou příliš zajímavé.
Pojďme si to uvést na hypotetickém příkladu:
Představme si pár, ve kterém má otec dítěte velmi nadprůměrný plat. Řekněmě že pracuje jako IT ředitel v menší firmě s platem přes 150 000 Kč. Žena má plat výrazně nižší, dejme tomu 30 000 Kč. Plat otce dává nárok na cca 50 000 Kč podpory měsíčně u ženy by to bylo 20 000 Kč. Rozdíl je tedy + 30 000 Kč měsíčně.
Otec se domluví se zaměstnavatelem, že pro něj bude během MD vykonávat práci jako auditor bezpečnosti (či cokoliv jiného), s jinou náplní práce na živnostenský list. Čistě náhodou za stejnou částku. Litera zákona je naplněna a otec v praxi dělá tu stejnou práci jako dřív po celou dobu MD. A inkasuje mzdu i PPM.
Otec i matka nemohou být na MD současně. Ale je teoreticky možné se vystřídat. Tzn. žena je na MD do konce šestinedělí, poté otec.
Podobných příkladů kdy to dává smysl si dokážete představit více. Např. když je žena OSVČ co nemá nárok na PPM - neplatí si nemocenské pojištění. Pak je čistý příjem domácnosti díky PPM ještě vyšší.
Je zde pochopitelně třeba vstřícný přístup ze strany zaměstnavatele, ale mé informace z praxe potvrzují, že nejde o nic neobvyklého.
Co dělá matka, když je otec na mateřské?
Tady je to trochu složitější. Pokud je otec na MD, matka nemůže pobírat rodičovský příspěvek (může ho pobírat až poté co otci skončí MD). Což pro ni může znamenat nutnost platit si zdravotní pojištění. Jaké jsou tedy možnosti?
- matka se může vrátit do zaměstnání
- může podnikat
- může se registrovat na ÚP
- pokud pečuje o další dítě mladší 7 let, pak to může oznámit na zdravotní pojišťovnu a zdravotní pojištění za ni hradí stát
- poslední (a v tomto ohledu nejhorší) možností je platit si zdravotní pojištění sama
Jaký je rozdíl mezi rodičovskou, mateřskou dovolenou a otcovskou?
V obou případech se jedná o péči o dítě.
Ale mateřská dovolená je určená primárně pro budoucí maminky (ale v jisté formě ji mohou čerpat i otcové) a pokrývá (pokud se narodí jedno dítě) dobu 6 - 8 týdnů před porodem a poté 20 - 22 týdnů po porodu.
Rodičovská dovolená následuje po ukočení mateřské dovolené a je dlouhodobější - obvykle trvá tři roky. A není primárně určena jen pro matky, může na ní být kterýkoliv z rodičů, či se na ní případně i střídat.
Otcovská dovolená je určena výhradně pro tatínky a jde o krátkodobou dávku (dva týdny) státní sociální podpory. Podrobněji ji rozebírám v tomto článku.
| Doba trvání | Kdo ji vyplácí | Výše dávky | Kdo má nárok | |
| Peněžitá pomoc v mateřsví (PPM) | 28 (37 týdnů - vícerčata) | ČSSZ | 70% denního vyměřovacího základu, pro rok 2023 max: 49 440 Kč | matka (omezeně i otec) |
| Rodičovský příspěvek | až 4 roky | Úřad práce | 300 000 Kč (jedno dítě), 450 000 Kč (vícerčata) | osoba pečující o dítě |
| Otcovská | 2 týdny | ČSSZ | 70% denního vyměřovacího základu, pro rok 2023 max: 23 072 Kč | otec |
Aktualizováno 8.6.203