Určitě jste slyšeli, že osoby se zdravotně postižené a znevýhodněné jsou zvýhodněny na trhu práce. O jaké formy zvýhodnění se jedná? Podívejme se na ně společně.
Povinnost zaměstnat osoby zdravotně postižené
Zaměstnavatelé s více než 25ti zaměstnanci mají povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a to ve výši podílu 4% osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců. Firma o 100 zaměstnancích má tedy povinnost zaměstnat 4 osoby se zdravotním postižením. Tuto povinnost lze také splnit tím, že firma odebírá výrobky nebo služby od organizace, která zaměstnává více než 50% osob zdravotně postižených.
Výhody pro zaměstnavatele
Mají nárok na slevu na dani ve výši 18 000 Kč za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením.
Mohou být příjemci dotací od Úřadu práce, konkrétně se jedná o:
- příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny
- příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
- hmotná podpora nových pracovních míst, rekvalifikací a školení v rámci investičních pobídek
- příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa
- příspěvek na zapracování
Na tyto dotace nemá zaměstnavatel žádný právní nárok a musí si o ně požádat u příslušného Úřadu práce, který rozhodne o jejich schválení a o jejich výši.
Osoby se zdravotním postižením mají díky své snížení pracovní schopnosti nárok na nižší minimální mzdu.
Firmy, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením mají také výhodněnou pozici u veřejných zakázek. Platí, že účastní-li se firma otevřeného nebo užšího řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby dodavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, musí být nabídková cena tohoto dodavatele hodnocena jako nejnižší, nepřekročí-li nejnižší nabídkovou cenu předloženou ostatními uchazeči o více než 15 %.
Propouštění osob zdravotně postižených
Zákoník práce vychází z rovného postavení všech zaměstnanců a zákazu jakékoliv diskriminace. Stejné podmínky jako pro všechny ostatní zaměstnance platí i pro osoby zdravotně postižené - nemají žádnou další speciální ochranu ve vztahu vůči zaměstnavateli. Zaměstnavatel je může propustit pouze ze zákonných důvodů. Pokud zaměstnanec ztratí status osoby zdravotně postižené nebo znevýhodněné, nemůže tento fakt být důvodem k ukončení pracovního poměru.
Komentáře
Dobrý den Marie,
za předpokladu, že by výkon současné práce nebyl s invalidním důchodem druhého stupně možný pak uvedený postup dává smysl. Samozřejmě je zde riziko (spíše teoretické, nechci vašeho zaměstnavatele obviňovat), že po ukončení současného pracovního poměru vám už nový nemusí nabídnout.
Dobrý den Evo,
ano, můžete.
Byla jsem dlouhodobě nemocná a nyní jsem už pracovně schopná, ale budu mít invalidní důchod druhého stupně. Zaměstnavatel mi slíbil práci na zkrácený úvazek s tím, že nejdřív spolu uzavřeme dohodu o ukončení pracovního poměru a pak dostanu novou smlouvu. A já se ptám, zda je tenhle postup správný nebo jak by se mělo postupovat.Děkuji
Dobrý den Jano,
pokud máte potvrzení od lékaře, že nejste schopna vykonávat svoji současnou práci, tak vám zaměstnavatel musí nabídnout přesunutí na jinou pracovní pozici (tu nemusíte přijmou) a pokud žádnou vhodnou práci nemá, tak vás čeká výpověď ze strany zaměstnavatele včetně odstupného. Případně to lze řešit dohodou. Přijde mi to rozumnější než dávat výpověď sama a nevyužít odstupného. Jinak výpovědní lhůta vždy platí, ale zároveň vás zaměstnavatel nesmí nutit dělat práci ke které nejste zdravotně způsobilá. Takže pokud by ji pro vás neměl, tak budete mít ve výpovědní lhůtě překážky v práci na straně zaměstnavatele a nejspíš strávíte výpovědní lhůtu doma.
Dobrý den Romane,
nemáme s problematikou zaměstnanců na chráněných pracovních místech hlubší zkušenosti, ale obecně platí, že z pohledu administrace i zdanění je v naprosté většině případů výhodnější OSVČ. Případně v takto malém rozsahu, možná může být zajímavá i DPP. Co se výhodnosti z pohledu finanční podpory týče, tak to bohužel nedovedeme posoudit.
Pokud budu já OSVČ, mohu požádat o nějakou finanční podporu, nebo pokud budu zaměstnanec manželky, může ona požádat v rámci CHPM o příspěvek? Děkuji.
Dobrý den Jano,
neexistuje žádné plošné hodinové omezení. Jen platí, že vámi vykonávaná práce by měla být v souladu s vaším zdravotním omezením. Typicky pokud máte problémy s nohama, těžko můžete vykonávat práci kde celý den stojíte na nohou.
Dobrý den Drahomíro,
pokud nelze lékaře navštívit mimo pracovní dobu a zároveň se jedná o akutní potřebu návštěvy lékaře. Tak samozřejmě máte nárok to učinit během ní a za tímto účelem dostat ze zaměstnání propustku. Zaměstnavatel vás nemůže omezovat v době potřebné pro výkon lékařského ošetření. Všeobecně je uvedeno na nazbytně nutnou dobu, což samozřejmě závisí na množtsví lidí v čekárně atd. Na druhou stranu je nutno říct, že stejně jako se očekává férové chování ze strany zaměstnavatele, tak ani on nebude mít radost z případného zneužívání tohoto systému. Doporučuji zaměstnavateli zkusit vždy vysvělit proč musíte k lékaři a že k němu opravdu nelze jít mimo pracovní dobu.
Dobrý den Mirko,
v případě, že vás lékař označí jako zdravotně nezpůsobilou pro práci co vykonáváte, tak vás musí zaměstnavatel přeřadit na práci, kterou vykonávat můžete. V případě, že takovou nemáte, tak se jedná o výpověď ze "zdravotních důvodů" za kterou vám odstupné náleží.
Dobrý den Mirko,
s odkazem na § 224 ZP (pracomat.cz/.../...) , kde se říká, že Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce ... Což v tomto případě zaměstnavatel rozhodně porušuje, s ohledem na váš zdravotní stav.
Dobrý den,
nemyslím si, že je závěr zaměstnavatele správný. Jak správně uvádíte odpracujete si celou směnu a na oběd jdete až poté. Navíc podle § 88 (ZP) (1) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce. To není váš případ a proto zaměstnavatel přestávku nemusí nařizovat.
Minulý týden, nám byl nabídnutý příspěvek na stravování v hodnotě 30,-Kč a druhou půlku si hradím sama.O obědy jsem projevila zájem a začala jsem do jídelny chodit PO PRACOVNÍ době ve svém osobním volnu.V obchodě není možnost uzavřít a odejít si do jídelny( což ani nechci)Posléze mi zaměstnavatel oznámil,že když budu odebírat jím dotovaný oběd,jsem povinna tento oběd nadělat 1/2hodinou.Že je to podmínka k odběru obědů.Chtěla bych se zeptat,jak to je skutečně správně.
. Moc dějuji S pozdravem Horáčková
bohužel všude se najdou lidé či firmy, které se snaží zneužívat systému a neštěstí jiných.
tím že je snížena vaše schopnost pracovat, tak dostáváte invalidní důchod. Kdyby jste byl schopen plně pracovat, tak nebudete mít nárok na invalidní důchod. Výše výdělku není omezena, ale měl by jste dodržet omezení pracovní doby. To znamená, že pokud je vaše schopnost pracovat omezena o 70%, tak by jste měl pracovat maximálně 30% běžné pracovní doby. V případě, že to nedodržíte, můžete přijít o invalidní důchod.